Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Neděle; slova; neděle

Výběr: Zuzulinka, Print

04. 06. 2007

5004

Autor

egil

V/2006

Páje – za Adamovu žábru

Markétka obírá kuřecí křídlo;

a jako by svlékala rukavičky

po prvním plese –

zamyšleně olizuje prsty,

počítá kůstky, vždy jedna schází;

posílá mi umaštěný úsměv –

otírám ho do ubrousku;

vracím.

Táta s mámou,

každý po jednom stehně;

on: obírá holenní kost, mlčí;

ona: praskáním chrupavky prokládá slova;

co bůh spojil,

člověk nerozděluj!

Demontáž kuřete ukončena,

na talíř vrstvíme –

hřídelky, klouby a ložiska.

A pak si každý jdem po svém:

máma:

omývá v lavoru nádobí,

v mydlinkách rozsvěcí skleněné obratle,

otírá vidličky – čtyřzubé harpuny – ,

nože jak hřbetní ploutve;

ruce se co chvíli vynoří z vodního světa –

desatero slepých ryb,

táta:

pokládá noviny na stůl,

jak okno je otvírá, dokořán,

dívá se přes mříže z písmen,

Markétka kreslí,

z propisky odvíjí vlas, a potom druhý, a další... –

kříží je, spojuje;

a jako když opadne podzimní mlha,

tvary se po chvíli projasní

a Markétka nahlíží do zahrady,

já píšu dopis.

>>Možná se divíš, proč píšu na rýžový papír, ale je trochu podobný pergamenu, a, co já vím,

– pergamen tepali z beránčích kůží; já bych tak rád něco podřezal! Ale proč zrovna větev, když tuším,

že nemám nic nežli plody a že bych pak mlčel, anebo, hůř, mluvil. Má se to jako s tou barokní sochou.

Vzpomínáš? Po ramena v hlíně a obrácenou k zídce – kostela. "Možná že pod zemí tančí," řekla jsi,

"ale možná tam není," dodalas po chvíli – tiše, snad ve strachu z řícení pískovců – na střední cestu,

která tam, dle našich slov, nebyla.

Před týdnem, v botanické zahradě. Klečel tam muž, ke mně byl zády – Menhir, na bílé štítky

psal fixem názvy, zaklínadla, která zemi otvírají – v rostlinách. Jestli si myslíš, že jsem se vrátil

a vytrhal ze země štítky, máš pravdu. Posílám jeden, jméno se podobá tvému.

Květin se ode mě nedočkáš. Buď sbohem.<<

19 názorů

médea

10. 11. 2010

Dát tip

taktéž došla slova

Jules_Fernet

26. 08. 2009

Dát tip

jednotlivé obrazy či metafory se mi líbí, celek je pro mne trochu neuchopitelný

Zbora

14. 06. 2007

Dát tip

Tahle mi hodně přirostla...a každý návrat k ní je stejně působivý jako ten předchozí. Je to báseň která zůstává.

04. 06. 2007

Dát tip

nemám slov

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.

Československá literární komunita

Neděle; slova; neděle

Autor

19 názorů

Sdílení