Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seAbys ani ty
Výběr: Markéta, Print
24. 07. 2007
20
24
4776
Autor
egil
Pod žhavým asfaltem kořínky tepny koní;
zkřemenělá
švihnutí starým bičem
ti z pórů-ranek kdosi vyvěsil
v myšlence na déšť
spuštěný jak opona po tragédii oblohy;
trochu se trápíš a kapku jen vypadáš,
jak vlastní hořký plivanec
na tvé tváři.
Pro které publikum se ti hlava osypává
popelem?
Do mramoru své Patetické sonáty
vypálil jsi disonance
Ludwigovy trudovité pleti,
a trochu se trápíš a trochu to tak chceš,
abys ani ty sám
té naprasklé hudbě nerozuměl.
24 názorů
Armand: takové pokleslosti se doufám v mé reakci nedopouštím :-)) (... i když připouštím, že by to mohlo být tak chápáno...) Ujisťuji tě v opačný smysl mé výše napsané reakce, avšak - díky za ohrádku :-))
Armand: pro mne báseň nemusí být vždy o duchu, stačí, že je o člověku :-)... a tato je o člověku tak, prstem čtená v řádcích jeho nejostřejších rysů...
neotálím. tip, výběr a dík
Díky všem za reakce!
_______________________________________________
Kdysi mi říkal jeden známý, že Beethoven měl "trudovitou pleť", šel jsem pak po Praze a ve výloze jednoho starožitnictví byla Ludwigova busta – z ořechového dřeva zbičovaného červotočem. Bylo to zvláštní, poodstoupil jsem o pár kroků, aby byl můj obličej v zákrytu s reliéfem skladatelovy tváře. Taková pitomá, lehce narcistní "transplantace". A pak (v srpnu 2003) vznikl tenhle text, který je jakýmsi krédem, anebo prologem – k něčemu, co snad nikdy nenapíšu.
Ale to jen tak na okraj...
___
Dero je kruťák :)) ale egil si o to řekl, vždyť stojí o hlubší kritiku. Mě nejvíc zajímá jak báseň působí na nejvyšší, archetypální úrovni, jak promlouvá k duši. Tahle se ke mně nedostala... neoslovila mě. Souhlasím s rebeccou, že umíš víc. Z téhle cítím až příliš moc práce, jako by sis s něčím v ní nevěděl rady, nevyšplhala se tak vysoko jak by mohla. Báseň by neměla být práce... ani působit pracně. (imho)
Svoje čtenáře ale rozhodně najde.
Dero je kruťák :)) ale egil si o to řekl, vždyť stojí o hlubší kritiku. Mě nejvíc zajímá jak báseň působí na nejvyšší, archetypální úrovni, jak promlouvá k duši. Tahle se ke mně nedostala... neoslovila mě. Souhlasím s rebeccou, že umíš víc. Z téhle cítím až příliš moc práce, jako by sis s něčím v ní nevěděl rady, nevyšplhala se tak vysoko jak by mohla. Báseň by neměla být práce... ani působit pracně. (imho)
Svoje čtenáře ale rozhodně najde.
eisopthrofobické ... ehm co?? ještě že vy intelektuálkové máte na všechno slova :)))))
Nevylévej si zlost na mně, pokud některá slova neznáš. Píšu kritiku egilovi, ne tobě.
Pokud máš problém s tímto kritickým přístupem, pak mlč. Pokud máš problém se mnou a cítíš potřebu na mne tímto způsobem reagovat, měj dost odvahy poslat alespoň avízo.
vlastně myslim, že básně se nepíšou od toho aby je někdo překotně zevrubně přehodnocoval a snažil se autorovi namluvit že tam je něco co tam neni...
Egil, jako autor, nikdy neměl s mým přístupem problém. Faktem je, že se často ve svých kritikách jeho děl mýlím ve výkladu. Pokud si však dobře pamatuji, sám autor tyto pokusy o interpretaci oceňuje víc, než ploché a prázdné "vidim báseň.... a ta se mi líbí *"
O kritice se říká, že je odleskem díla. Pokud dílo vzbudí vlnu různorodé, zaujaté a adresné kritiky, pak pravděpodobně samo má co nabídnout. Pokud dílo vzbudí jen povrchní a mělké štěky, pak se autor sám sebe ptá, kde udělal chybu.
Jako bys nikdy netvořila.
Nicollette
24. 07. 2007
Nevím, proč zrovna u této básně padají slova o překombinovanosti, když autor sám překotně vysvětluje.
Hořkost čiší z toho textu. Ne ta vulgární plamenná hořkost, o niž se pokoušíš v první polovině díla, egile. Je to ta hořkost suchá, co se drolí v ústech a nechává pachuť na jazyku.
Do mramoru své Patetické sonáty
vypálil jsi disonance ---
Ludwigovy trudovité pleti,
a trochu se trápíš a trochu to tak chceš,
abys ani ty sám
té naprasklé hudbě nerozuměl.
Eisoptrofobické dílo, které dle mého vzniklo spíše kosým pohledem na sebe sama. Formální dokonalost podivně koresponduje s obsahovou neúplností. *
frontanabanan
24. 07. 2007
Inuť, neb mé důležitno již není (nedobrovolně) redaktorním, nemůže ku klasičné 2- přihoditi výběr (toť pouhopusté vtipivo, výběrovitý nejhůře za 1-) a zaměřím se na pouhé konstantno, že autor sic uměleckostagnujíce, nicméně poezieální složito-propletenectví kombinované s jakoby obrazielní fantasivitou / ku jakémusi konci lehce banalistní/ stále kradmě ovládá. tip 2-
Augustin_Šípek
24. 07. 2007
...ani né překombinované, mě tam malinko vadí příliš důrazu na Tvé, Ti, Ty...atd. i když chápu tu důslednost promluvy sama k sobě
minimálně ten vlstní plivanec by stačil být na tváři:)
přesto je to na místní poměry pecka*