Pocit jednoho večera - a co z toho, že nesourodej

Santi - určitě, pro mě je to pocta :) a dík za kritiku

Mezi nebem a zemí se Teď právě hroutí masivy...trefné/pro mě aktuální... tip smím sklubit?

hmm... tak to jo*

*

/////*

Jako básnička mě to oslovilo;) sTé

Grainee: Já jak kdy, někdy o tom víc přemýšlím, někdy píšu automaticky a nanejvýš to pak upravím. Nepovažuju tuhle básničku za nějaký vrchol své tvorby, chtěla jsem j itu spíš proto,m abych nezapomněla, jak podivně mi tehdy bylo. :)

líbí. já většinou píšu básničky jen tak z pocitu. Kolikrát jsou to jen naházená slova k sobě. líbí se mi: Jako svatební šaty jsem posázené sazemi.

někdy není důležité přesně označit,definovat,stačí,že něco je,prskne,naplní se a tak..blahopřeju - myslím,že tě to posunulo už v tom okamžiku - možná jen odrazový můstek -Šťastnou cestu!

pupin: Já vlastně ani nevím, jestli ten pocit byl negativní nebo pozitivní. Byl hrozně sebeobjevný, trochu bázlivý a trochu uspokojující. Jakoby ve mně probíhala nějaká velká změna, jako bych se najednou cítila hrozně živá - ale k čemu mě ta změna přivede, to jsem netušila, byla příliš mystická. A ještě jedno doplnění, psala jsem to po návštěvě psycholožky, po níž jsem měla pocit, že mi pomohla něco zásadního odkrýt, ale nemohla jsem zaboha přijít na to, co. Prostě - pocit. :) Snažila jsem si to nějak definovat, protože to ve mně hlodalo a najednou jsem na papír vyplivla tohle. A na Písmáku mi to celkem vřele přijali. :)

asi je pro tebe báseň hodně důležitá - spíš ten pocit-vyznívá,že to asi hezké bylo,pokud ano,móóc přeju

t

prostě pocit :c)*

líbí

prolog a název bych odstranila ... po jeho přečtení totiž mnoho čtenářů může mít strach číst, a to by byla škoda! ;o) dílo se mi moc líbí ... *t*

Nádherný... možná jsem tedy taky bez myšlenky a bez pointy, ale já to beru a mluvíš mi z duše :-)*

nesourodý pocity jsou stejně dobrý jako sourodý někdy dokonce i lepší :-)