Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLabutí píseň
Autor
crayfish
Pojď, maličký
řekla máma
v zákrutu řeky
mezi olšemi
se vždy na jaře
objevuje párek labutí.
Ukážu ti je.
A tehdy malý
životem nepocuchaný človíček
s nudlí u nosu
poprvé uviděl bílou krásu
bílou ladnost a vznešenost.
Zpívají
řekl ten mladík své dívce
o pár let později
slyšíš?
a přitiskl k sobě holku
co ho nemilovala
co se nechala jen tak pro rozptýlení
pro zábavu
vytáhnout bláznem k řece
kde štípali komáři
a pálilo slunce.
Odveď mě zpátky
řekla ta dívka.
Daleko za městem
opékali dva bezdomovci
na maličkém ohni
první pořádné jídlo za posledních pár dní
hrozně smrděli
táhl z nich levný chlast
levné cigarety
táhly z nich noci na lavičkách
noci v kanálech
noci na lepenkových krabicích
rvačky
krádeže
zášť ke všemu trochu šťastnému
zášť k lásce
zášť k životu.
A jak sebou ta labuť mrskala
když jsem jí zlomil křídlo
a umlátil klackem
zasmál se chraplavě jeden z nich.
Druhý skrze čtyřicetiletou clonu prochlastaného mozku
co mu kdysi dávno
uzavřela cestu ke štěstí
uviděl hluboko v hlavě
kluka s nudlí u nosu
a uslyšel mámin hlas:
když na jaře uslyšíš zpívat labutě
v zákrutu řeky mezi olšemi
to budeš potom celý život šťastný.
Ten malý kluk
co jí tenkrát uvěřil
a těšil se na všechno
co se mu v životě splní
si teď pořádně lokl z láhve
ležící vedle hromádky bílého chmýří a ohryzaných kostí
a přiložil na oheň.
Neměl v srdci místo pro labutí píseň.
Neslyšel ji.