Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDryáda
13. 06. 2001
16
1
3417
Autor
AZALIN
Objal jsem v parku první strom,
který mi vyrostl do cesty.
Jeho aura se zachvěla..
- ÓM -
A pak mi jeho dryáda
dala pro štěstí
anděla
kterého už dávno znám.
Pak zmizela.
Záhada..
Vždyť maličký kousek nebe
teď v sobě mám
od zelené nevěsty stromů.
Objal jsem v parku první strom
a byla to paráda.
Jako kdybych objal Tebe.
Jako kdybych se vrátil domů.
1 názor
a to mně v sobotu na cestě z hospody vyrostl do cesty kandelábr :-)
nééé :-)
fčil vážně (teda skoro :) .. naopak ten nazemvracecí konec se papouškoj líbí
dyby se to celý furt vznášelo, tak by to bylo zbytečně lítací, takhle je to..
takhle je to vono :-) píp
Ta báseň nese úžasné poselství a oslovuje mě,ale...některé výrazy si myslím zbytečně komplikují tu jednoduchost a plnost prožitku. JE to přirozené, ne zakódované, překombinované..no mám pocit, haha, že už začínám být komplikovaná i já..hihi..nic, ale celkově...hezký..
Ale já tam žádný poselství nevidim.. fakt ne.. je to prostě jenom takovej výkřik.. :-))))
Moc hezký. Akorát mě uzemnilo "jako kdybych objal tebe".Jakože když valíš mezi dryádama a stromama, je to takový nadpozemský a pak srovnání s objímáním člověka zapůsobí jako rána pěstí.No ale zase de jenom o můj, možná úplně mimózní pocit,takže nic.Jinak se mi to líbí.
Souhlasím s FLO, je fakt, že ten poslední verš mě stáhnul z výšin snění zpátky na zem. Ale jinak je pěkná. TIP
Ten vyrasteny strom ma tam tak necakane prekvapil, :o))) Uplne ma odslovil, :o)) Zelena nevesta**, neviem preco, ale privlastok zelenej mam obzvlast rada...a stromy su ja, :o)) Mne ten zaver teda nevadi, prave naopak...velmi, velmi, velmi, Azi !! :o)
Taky tak...jelikož to asi bylo psaný pro NĚKOHO tak ten závěr chápu...a s tipem..:-)
Je skoro nedotýkatelná, ta básnička... křehká tím, že napoprvé jako bys rýmy ani nevnímal a přesto tušíš, že tam jsou... a napodruhé se objeví... jako když se lépe podíváš na strom a v jeho auře zpozoruješ ochranitelku dryádu...*