Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se...už vím
04. 01. 2008
8
26
3614
Autor
pupin
Naložil jsem si na záda hory
a stal se kamenem.
Povídal jsem si s vodou
a stal se pramenem.
Potkal jsem Tebe
a stal jsem se člověkem...
26 názorů
hana kupčíková
19. 07. 2008
alt souhlasí alt být upřímný -jó,dnes jsem měla na hospitaci zástupkyňu a řikala,že se musim trochu ztišit,že na děti moc altuju,no...jasnačka,každá bytost úžasná,ale tolik úžasu zas nemůžeme pobrat,tak si to stupňujem na ty komparativy a superlativy,no...
Promiň, ale proč do zpráv a proč bytost úžasná? Ale když to říkáš upřímně, pak mám pro Tebe další potěšující zprávu: Každá bytost je úžasná a každá osoba je jedinečná, přirozeně osobitá.
Čtyřicet let zpívám bas, tedy od svých 16 let, kdy jsem přestal mutovat. Zranitelným jsem a zůstanu, dokud budu chodit po světě a neumřu jako člověk. Zranitelní jsme všichni, aby láska našla cestu k nám. Zpíváš alt?
Čtyřicet let zpívám bas, tedy od svých 16 let, kdy jsem přestal mutovat. Zranitelným jsem a zůstanu, dokud budu chodit po světě a neumřu jako člověk. Zranitelní jsme všichni, aby láska našla cestu k nám. Zpíváš Alt?
todle je spíš do zpráv:musíš být bytost úžasná,osobitá,ale taky lehoulince zranitelná - jsi tenor či bas?
O některých okolnostech jsem neměl páru. Díky za modlitbu. Jsi velmi statečná a je dobré o tom vědět, abychom i my ostatní pamatovali s modlitbou.
Hranice mezi básní a modlitbou se někdy tiše vytratí, tak jak se stalo básni -Už vím- Potkala si báseň a stala jsi se modlitbou. Potkala jsi srdce hor, řek i lidí a stala jsi se podmanivou osvobozující silou, která vše obnovuje. Každoročně chodím zpívat Rybovku. Potěšilo mě, že jsi ji zpívala Také a pohladila mě zpráva, že jsi při ní vzpomněla na mne.
už bylo skočeno za mě...no jako už potolikátýpotolikátý sem to ustála - dopad nebyl až tak drsnej - co je to jedna probdělá noc oproti dvěma dechům nádherna....
Díky ukrytým okolnostem a též díky Tobě ve mně opět pochodují budovy nádherných pocitů - mívám z nich závrať a strach,protože z nich pak skáču dolů - jó,tak se to u mě střídá...
The Sad Cliffs of Light
/Poems through Lucien Zell/
DharmaGaia, Prague 1999
Be We Again, str. 44
Jsem rád, že se ti Lucienova básnička v mém překladu líbí. Jmenuje se Buďme znova (Be We Again) :o)
2001 vyšlo 2. vydání knížky v zrcadlové dvojjazyčné úpravě, tam je tato básnička na str 67.
Ještě jednou dík za Tvojí nádhernou báseň - opravdu jsem zkameněl: úžasem. Můj smajlík to měl vyjádřit, ale přísahám, že na Tebe nekřičel :o)
Úplně mě vykolejilo pak to rozdělení slok podle smajlíků a přišlo mi to nespravedlivě ujetý. :o) Piš více takových básní, jako je tato. Uhranula mě. Ale díky za takové uhranutí. Kámen taje :o)
děkuju na vzdálený ostrov lidského ostrova Robinsonovi...
vzkaz pro Horavina - báseń je nádherná,Tvůj překlad brilantní,prozradíš originál?
P.S. Právě jsem se vrátila z kostela - zpívali jsme Rybovu mši - večer Tříkrálový - zpívala jsem i pro Tebe...
Kdzy jsem ja potkal ji, tak jsem se stal pseudobasnikem. A vubec mi to nepomohlo.
Prvni protestuje a krici, druha utisuje a hladi, a ta treti, ta je proste je. t*
Ta naše básnička se moc nepovedla, Tvoje ano. Proto prosím, odpusť. Znám pro Tebe lepší, přeložil jsem ji:
Často je ptákům nebe přáno,
někdy však musí zůstat samo.
Dříve snad dinosaurem, čímsi mamutím
byl jsi, možná jen kamenem v pokoře.
Oblázkem děckem zvednutým
a obloukem hozeným přes moře.
Žils možná v kamínku omletém,
a možná já byl tím dítětem.
neni neni špatný:) a ještě je dobrej šok, skvělá písnička v autě cestou do práce. to pak ten den začíná hezky:)
Ohromuje mě, usvědčuje a zahanbuje, nekřičím, už se neusmívám, ani nehrozím.
Já, když ráno potkám první tvář, vidím legračního strašáka co se mi směje:)*
potkal mě H.a dostala jsem :-O, potkala mě J. a dostala jsem :-)), potkala mě F. a dostala jsem (to neumim).Vaše básnička