Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePostel plná trní
05. 01. 2008
8
10
1862
Autor
Temnorez
Posledních pár nocí se budím s křikem
s tělem napjatým
a zalitým potem
Pamatuju si všechno do nejmenších detailů
a znovu
a znovu
a znovu
a znovu...
Mám strach spát
Nevím kolik jich bylo
ale vím jak moc to bolí
tehdy i teď
pořád
znovu...
a na světě není tolik jehel
abyste pochopili
a na světě není tolik něhy
aby mě utěšila
Nevím kolik jich bylo
nevím kolikrát do mne bodali
hrdlo podřezali
a nechápu
kde se ve mně pořád bere život
byť tak matný
a zneuctěný
Tolik děr...
znásilnili...
Každý si vzal
to co chtěl
a mně nezbylo nic
nic víc než křik do noci
a šrámy ve dne
Ten obraz nikdy nevybledne
10 názorů
Tak tohle se mi moc líbí. Jo a ještě něco... Trochu mi to připomíná starší texty od KoRnů.
Tip*
Každý si vzal
to co chtěl
a mně nezbylo nic
nic víc než křik do noci
a šrámy ve dne
Ten obraz nikdy nevybledne
Tohle dílo přesně vyjadřuje tvoje myšlenky a postoj vůči okolí, které máš tak rád. Přeji ti abys mohl napsat tolik krásných básní, kolik máš lásky v srdci.
Je to tak silné oslovení, že to vůbec nebudu "rozebírat"...***
P.S. Ale to "pořát" je tam pořád... :-)
máš duši
tu Ti žádné bodance neseberou
máš víc, než kdokoli kolem Tebe a právě tak stejně jako kdokoli, koho znáš i neznáš
...v tomhle byl bůh spravedlivý, i když neurčil barvu...
mně se líbí hlavně prolog
Jinak oprav "pořát"(t->d)
a "aby jste" (->abyste)
a "aby mně" (->aby mě)
a tipnu si