Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sejenom si hraji
16. 01. 2008
18
19
2345
Autor
dadíková
vystříhala jsem si z papíru
dva panáčky na míru
pusinky vymalovala
pastelkama
nejhezčí obrázky co kdy
a jak se k sobě mají
teď
je pozoruji z dálky
ať si nevyplaším
ty moje dva papírové
s křehkou papírovou duší
která blízko ohně
shoří
dva panáčky na míru
pusinky vymalovala
pastelkama
nejhezčí obrázky co kdy
a jak se k sobě mají
teď
je pozoruji z dálky
ať si nevyplaším
ty moje dva papírové
s křehkou papírovou duší
která blízko ohně
shoří
19 názorů
To je zvláštní... při prvním čtení jsem si říkala, no, nic velikýho, a šla dál... ale něco mě pořád nutilo se vrátit... Ten závěr je nádhernej. A svým způsobem hodně velikej :-)*
sestricka.slunicko1
16. 01. 2008
bylo to myšleno Honzí s velmi lehkou ironií, dokonce bych řekla, že mi na rtech pohrával letmý úsměv při představě hořícího veledíla dadíkové
snad se na mě nebude zlobit:)
Z. prispechala s varovnym prstikem..)):)): mi prpripominas myho kamose, silenyho pesimistu, skeptika a ja nevim co este, my jsme jednou stali a curali a byl celek mesic v lete videt, ja povidam, to je krasa, a von: !No, to bude zejtra prset, kurva.."..)))