Nikdy na tebe nezapomenu

Jsou učitelé a učitelé. Bohužel těch dobrých moc není. Ale kde by se asi tak měli vzít? Bod zlomu ti pošlu, ten určitě nikdo nikdy nezfilmuje :o)

Máš vousy jo? Tak to je nejvíc rajcovní. Na matematice, fyzice a podobných vědách je hlavně hrozná škoda, že jsou učeny učitely ve škole. Kdyby tomu tak nebylo, možná by se jimi někdo "zdravého rozumu" měl chuť zaobírat i po splněné maturitě. Bod zlomu jsem nečetla. Nebo o tom aspoň nevím. Počkám, až to někdo zfilmuje. Jinak nezávislé není nikdy nic. Kromě nějakých debilních investigativních novinářů, zejména pak těch českých.

Rebélie... aneb je-li energie, přejedeš hranice. Vecpeš se do skuliny, kam to předtím nešlo. Jaké to je? Tlačí, bolí, škrábe? Ale... je? Nejvyšší princip? Tak to bych protestoval, tedy spíš se usmíval pod fousy :-) Ale důležitý princip to je - v poznání. Na fyzice a matematice a vůbec vědách je hrozná škoda, že si nikdo nedá práci, aby z nich vypreparoval to podstatné... a to je cosi jako "typy představ"... většina popularizátorů na to jde úplně špatně. V tomhle případě to je princip závisle proměnných. Jak bych ti to přiblížil... Už je pozdní hodina a mně to po těžkém dni přestává myslet... vono mne nenapadá ani to, co vím, že vím, paměť mi připadá jak honění mýdlových bublin :-) To je ale srandovní pocit. Tak aspoň něco, co jsem si nedávno někde psal: Čím víc chceš, abys něco vyjádřila pochopitelně, tím je to méně přesné. Čím víc se snažíš o přesnost, tím obtížněji je to pochopitelné. Aneb pochopitelnost a přesnost nejsou nezávislé veličiny.... Ovšem o rychlosti a poloze si to před Heisenbergem prostě nikdo nedovedl představit :o) No a náš hodně častý omyl je, že považujeme většinu vlastností, (kterýmžto škatulkováním poznáváme) za nezávislé. Mimochodem, nečetla jsi Gladwellův Bod zlomu?

Rebélie přece vládne světu už od Adama:). Líbí se mi, co sme oba dva za lidi:D. S těma fotonama mě to docela zaujalo. Respektive jsem tutéž myšlenku objevila už dávno, jen to nemělo s fyzikou co dělat...teda aspoň z mého pohledu, ale samozřejmě, že mělo. Podle mě je to, co jsi právě "zkusmo" definoval tak nějak nejvyšším principem všeho tady na zemi. Veškerého žití. Aneb: Chyť mě chytit, když to dokážeš. A já ti pak řeknu cokoli, čemu uvěříš.

Když já vlastně nevím, jestli jsem tak přemýšlel nebo ne. Už jsem si zvykl, že když se podívám do pořádně starých zápisků, jsem pravidelně překvapován, kým jsem to vlastně byl. Někdy tam jsou věci, o kterých jsem si myslel, že jsem na ně přišel teprve nedávno. A někdy tam jsou zase věci, o kterých jsem si myslel, že jsem si je nikdy nemyslel. Jak je to v tomhle případě...? Vzpomínám si, že už strašně dávno jsem si všiml, že když s někým mluvím, zastávám nějakým nevědomým automatismem "zkusmo" opačné stanovisko než on. Prostě když si druhá osoba myslí A, já koketuji s postojem nonA, když si myslí nonA, já hájím A. Ve skutečnosti tedy nehájím ani jedno, ani druhé - ale zkoumám prostor možností... Ovšem nevím, jestli to tak dělá každej :-) A s tím principem neurčitosti... Heisenberg kdysi přišel na to, že náš pohled shora je vždycky něco za něco. Když "koukáš" na elektron, můžeš určit buď přesně jeho polohu nebo jeho rychlost - oboje najednou nejde, představ si to třeba tak, že když chceš něco vidět, musíš o to cvnknout aspoň fotonem - jenže ten foton ti sice dá vědět, kde ten elektron byl, ale zároveň ho z hlediksa rychlosti změní... nebo tak nějak, už jsem z toho vypadl :o(. No a tak mne napadlo, zda by se podobná souvztažnost nedala najít i na čas - jako že když určíš přesně "něco" - tak se čas nějakého děje rozplizne podobně, jako ta rychlost u elektronu :o) Ale to je jen taková srandopředstava, protože čas je úplně jiný typ veličiny... ovšem nechce se mi to tak úplně opustit, třeba v tom něco je... stejně jako princip neurčitosti odkrývá naši nutnou zásadní změnu pojmů, představ... abychom víc porozuměli, jaký je vlastně svět...

Vidíš a já myslela, že takhle přemýšlel aspoň chvilku každej. Jinak není zač, moc jsem to s těma neurčitostma stejně nepochopila:D.

Jo, dost pravděpodobně (je zajímavé předstasvit si, že i na tohle by se mohl vztahovat nějaký princip neurčitosti... miluju dialogy - díky za nápad!). Se mnou je potíž, že se mi nechce koukat jen na jeden pól magnetu - nevadí mi, že tam ten penicilín není.. jen přemýšlím, jestli jsem takhle někdy přemýšlel...

Pravděpodobně jsme trochu rozdílné věkové kategorie:D:). Ne, ten tam samozřejmě není.

Je dobře, že jsi tohle napsala. Jen pozor s tou debilitou pokroku, jakkoliv ti rozumím: je v ní třeba i penicilín?

Příjemné čtení. *

Já si to myslím už dýl.

myslim, ze sme si podobny vic, nez sme si myslely

:D Teď mám právě pocit, že sem z té dvanácté planety.

Za stejný pocit z této upadající doby a s přáním návratu 12. planety, která doufám přinese zkázu lidskému pokolení, coby naprostému škůdci v celém vesmíru. PS: pro více informací o 12. planetě si dovoluji doporučit bibliografii známého překladatele klínového písma a znalce sumerské civilizace Zechariu Sitchina

jak říkám: vidíš do sebe...

děkuju

dobrá peckovka na tak mladou dívku píšeš dobře..

pěkně napsáno, pěkně a smutně...t

:-)) tak to je hezká náhoda... mě zaujal tvůj nick, tak sem si říkala, že se kóknu ;)...

oceňuju, ale zrovna teď mám potřebu upozornit, že zrovna v tenhle moment si nezávazně na kritice čtu tebe....asi mi to přišlo zajímavé:D

...

děkuju

*

děkuji

:-)*

*

aneb "Ať žije masochismus"

taky bych chtěla takovýho tátu. tak skvělýho a tak mrtvýho. (viz moje Prohrané aleluja)

neříkej.. ticho je přece taky krásné...

Děkuji (chtěla bych něco říct, ale přijde mi to zbytečné)

to...to je úžasné.... moc hezké... trošku při tom mrazí... *

No není za co se omlouvat....děkuji:)

Ano slečno...tohle mi sedlo mnohem víc, než veškeré tvé básně...(moc se omlouvám, ale je to tak ;-) )

Děkuji za rady, jak se tě "zbavit":D Co se týče mojí generace, tak bych řekla, že sem jedna z mála, která se na to dívá takhle. I když sem skálopevně přesvědčená, že se na to dívám správně. O mně tušíš něco jiného?...Tak sem s tím:) Jinak děkuji za tip.

Myslím, že je to dělitelné do dvou myšlenkových rovin: Vzpomínka na tátu(?) a Obava ze současných 'trendů' a jejich následků na budoucnost. Ta druhá myšlenková rovina (je-li prvdivý věk, ketrý uvádíš) mě celkem překvapuje (mile); ona to Tvoje generace vidí taky? Ty dvě myšlenkové roviny se místy prolínají. Nejvýrazněji asi těmi zmínkami o 'násilí'. A snad chápu správně, že si nestěžuješ, ale že jen toužíš po nějaké 'přirozené rovnováze'. Má to být zřejmě spontánní výpověď, proto žádné ozdoby a přikrašlování jazyka. Při čtení mi připadalo, že některým nespisovným úsekům by pomohlo pozměnit zápis, ale teď nemohu nic konkrétního najít. Snad hned ta druhá věta: Debilita a idioti -- tahle slova, požitá hned na začátku by mohle odradit čtenáře v domnění, že ve zbytku textu půjde jen o bezduché stěžování si. Nespisovná slova a slovni va zby taky naznačují, odkud pisatel pochází; a čtenáři za jiného kraje mohou být nepřijemná nebo nesrozumitelná. Tenhle nespisovný proj ev vypadá na 'české kraje' (krom východu), ale o Tobě tuším něco jiného... Tip (taky za to prolínání dvou myšlenkových rovin). Jestli tě ruši avíza, ketrá občas posílám, napiš, že je nechceš. Nic nevnucuji. Nebo si mě zařaď mezi 'Neoblíbené autory' nebo si nas tav 'Nechci avíza od tohot autora' -- tahle můžeš zamezit přívalu avíz dočasně; později je zase povolit.

...možná jsem někde něco podobného četl.. možná zažil.. kdoví.... t- za vzpomínku i když smutnou...