Onehdy nás

      / teplé a žravé /

      My hned

      / až na kousek /

      snědli úplněk

      a mezitím

      prznili si zadky

      I byla skoro tma

      Pak stvořil slunce

      a přibil ho vysoko

      My aspoň

      polykali světlo

      I bylo pološero

      Tak stvořil žár

      až pálili nás huby a

      hromovým hlasem zvolal

      Vy stádo nadržených

      nenasytných sviní!

      Za trest na vás

      sešlu tchýni!

      Jak řekl, udělal

      Zavládl v Království nebeském klid

      I viděl

      že je to dobré

      Vyrostla v rovině hora

      shora do údolí

      stékají ňadra

      ze sopouchu stoupá

      temný mrak

      a kryje celou zem

      šerem litanií, stížností a zloby

      Padl na lid

      velký strach

      vrahu přítelem

      stal se vrah

      dokonce

      vychladly huby i půlky

      Ale nebylo ještě

      konce běd

      Náhle zatřásla se hora

      zdola roztrhla se zpola

      pak i shora

      na myriády kusů

      a jeden každý díl

      měl malý supouch, kterým

      frfňal, vyčítal a hartusil

      Tak dokonal bůh pomstu

      a na zemi mužům

      skončil ráj