Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJá vlastně nevím...
Výběr: Print
29. 05. 2008
15
22
3578
Autor
sestricka.slunicko1
Své rukavičky
a bílou modlitební knížku
vezmu si
provedu tě pokojem
a šlapat budem po mém hříchu
už jsem vše vykřičela
do stěn
a někdy ve vzteku
smetla všechny svoje vůně
protože ta opravdová je jen jedna
teď chytám štěstí do svých dlaní
z pampelišek..
a nevím
kam se mám vlastně vrátit
ne myslím si
že vracet se nechci
nikdy se nechci vrátit
sbírám pak jen střepy
a proč
k čemu
a tak si maluju
své abstraktní obrazy
to co ty v nich vidíš
tam však není
nechci tě milovat
vlastně nevím
co chci
barvy mám na svých šatech rozpité
a své příběhy prožité
chci zapálit
a číst jiné
ale jaké vlastně chci číst..
smál by ses
protože
pohádkové..
ano
alespoň jednou
na závěr
22 názorů
sestricka.slunicko1
02. 06. 2008sestricka.slunicko1
02. 06. 2008sestricka.slunicko1
30. 05. 2008
začátek je nejhezčí, pak je tam až moc vracení a nevracení, ale pak od těch barev už se mi to zase líbí :-) *
to už je dneska druhá, co čtu o mluvení do stěny .. teda - vlastně tam ta byla o mluvení se zdí
i když ono to je jedno, výsledek je v obou případech stejný ..