"Dvojice"

Kněz před bohem nám požehnal

teď, Helgo, políbit mě zkus

má krev se vydá vstříc ti v cval

Že se ti zdám jak jeden hnus?

Chceš mi jít leda na funus?

Nenávist odvíjí se tence

a začíná stát za pokus

labilita tvé existence

Já koně svého nocí štval

tchánovi platil za svůj vkus

třicet tři let jsem nedýchal

tvá vulgarita zemních drúz

poťouchlá, vilná, jako flus,

tak mrňavá, podobná mřence

svírá tě - jen jí zmizet zkus -

labilita tvé existence

Král Šalamoun kdys přikázal

do Sáby poslat zlatý vůz

hned nato jako svatý grál

stála tu nejkrásnější z Múz

„Ó, jak jsi krásná, fakt, jsi kus“

lichotil té své Majdalence

a zde se řeší místo pus

labilita tvé existence

Poslání:

Čelisti shnilé změknul skus

nastává rej, čas pro mravence

teď má jsi, i tvůj génius

labilita tvé existence