Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sehistologická
17. 01. 2009
17
19
2016
Autor
Amiška
už mi hrabe
sonety z nekončící zimy
pod nezahřátou dekou
mi po duši tvoje slova
včera, dnes a zítra znova
tak jako slzy stekou
pastelky donekonečna zase
jezdí po své pravidelné trase
a kreslí černý kruh
já houpu se zas na tvém šedém vlase
šeptám ti s nadějí v hlase
"Tam za dveřmi je Bůh"
a zítra přijde nepozváno ráno
na život věším nápis NEDOHRÁNO
slzy si jako vždycky zakážu
napořád se vším nesmířená
hodně malá holka, trochu žena
já vám všem ještě ukážu
19 názorů
nonamebeast
29. 05. 2009Johann Wolfgang Mária Amadovič
06. 05. 2009už_v_pyžamku
17. 03. 2009
název moc souvislosti s textem nemá...akorát sem ju psala, když sem se učila histologii:)
joesatriani
02. 03. 2009
taková děsně hravá a naivní
nehraje si na dokonalost, protože nechce
svá
Lucifer`s Angel
24. 01. 2009
Neroušek zdraví básnířku Amišku,co má zlatý prášek snění na víčku, vesele na ní mává a vzkazuje:ano hrabe,všichni se prohrabeme k vysněnému cíli.********