Dveře

... a nastane den otevřených dveří... dej vědět! :o)) ***

*

:-)

pekná

Velmi hezké, TIP

Tebe radím len to "nespěchat", mnohým iným radšej "Stůj, noho! posvátná místa jsou...":)

Já už jsem si nějak odvykla zaškrtávat hlubší kritiku ...za tu Tvoji Ti moc děkuji a ráda ji uvítám kdykoliv. Nemůžu se vymlouvat na to, že jsem byla tlačena časovým limitem, protože vesměs píšu všechno "narychlo" vím, je to špatně, ale píšu většinou reflexně, pod vlivem emocí...podle toho to "vypadá"...nejsi první, kdo mi radí nespěchat :-) Děkuji.

Otevřu dveře Chvíli čekám Možná že vejdeš bez váhání Povídat chvíli můžeme si a nebo jenom držet v dlani teplo které nás stejně hřeje Tam uvnitř Cítíš? Svět se chvěje když tetuješ mi na rty přání už nikdy žádné zamykání Takto zapísané by to bol formou takmer čistý jambický rispet. A to sa na písmáku len tak nevidí!! Dobre držíš rytmus, aj keď zalomenie veršov, pre ktoré si sa rozhodla, ho trochu potláča, znejasňuje... A škoda tej jednej inverzie ("Povídat chvíli můžeme si") - vždy sa oplatí hľadať riešenie s prirodzeným slovosledom, aj na úkor spontánnosti pri zapisovaní. Tiež máš raz oneskorený nástup na jamb ("teplo které nás stejně hřeje" - jednoslabičné slovo by malo byť bezprostredne pred alebo za "teplo"), ale to je prípustná licencia, takže v pohode. Menej v pohode su už rýmy, najmä "chvěje - hřeje", nezaškodilo by s nimi trochu cieľavedomejšie pracovať; ono sa to spravidla pozitívne premietne aj do obsahu. Ktorý je inak príjemný a vyznieva úprimne a čisto, aj keď pre mňa tak... no... nekonfliktne, idylicky. Ešte niečo... Všimol som si že nemáš "zájem o vážnou kritiku", ale neodolal som; mal som pocit, že sa je k čomu vyjadriť a že by to nemuselo byť márne. Ak som so svojimi pocitmi mimo, ospravedlňujem sa - Tebe aj ostatným pocestným.

Otevřu dveře Chvíli čekám Možná že vejdeš bez váhání Povídat chvíli můžeme si a nebo jenom držet v dlani teplo které nás stejně hřeje Tam uvnitř Cítíš? Svět se chvěje když tetuješ mi na rty přání už nikdy žádné zamykání Takto zapísané by to bol formou takmer čistý jambický rispet. A to sa na písmáku len tak nevidí!! Dobre držíš rytmus, aj keď zalomenie veršov, pre ktoré si sa rozhodla, ho trochu potláča, znejasňuje... A škoda tej jednej inverzie ("Povídat chvíli můžeme si") - vždy sa oplatí hľadať riešenie s prirodzeným slovosledom, aj na úkor spontánnosti pri zapisovaní. Tiež máš raz oneskorený nástup na jamb ("teplo které nás stejně hřeje" - jednoslabičné slovo by malo byť bezprostredne pred alebo za "teplo"), ale to je prípustná licencia, takže v pohode. Menej v pohode su už rýmy, najmä "chvěje - hřeje", nezaškodilo by s nimi trochu cieľavedomejšie pracovať; ono sa to spravidla pozitívne premietne aj do obsahu. Ktorý je inak príjemný a vyznieva úprimne a čisto, aj keď pre mňa tak... no... nekonfliktne, idylicky. Ešte niečo... Všimol som si že nemáš "zájem o vážnou kritiku", ale neodolal som; mal som pocit, že sa je k čomu vyjadriť a že by to nemuselo byť márne. Ak som so svojimi pocitmi mimo, ospravedlňujem sa - Tebe aj ostatným pocestným.

Taky mě nadchlo, jak plyne krásně a nenásilně... moc se povedla!

Aleš: Prátdniny u babičky. R. 1962. Znám ji zpaměti. Jo, žádnou babičku jsem neměl, ale chtěl mít. Moc. Celé prázdniny jsem lítal s klukama v červených trenýrkách kolem baráku. A tak jsem si babičku vymyslel. P.S. Vymětalovi nepomohla pověst o plavbě po Baltickém moři, Vaverková nedopadla lépe s návštěvou Brněnských veletrhů. "Vyhrála" neexistující babka a její pes. Není důležité, o čem se píše, ale JAK. (Moudrá slova, co? :-O )

*

ty si pamatuješ nejlepší slohovku? Já zas vzpomínám, že jsem při maturitě psal dvě práce z češtiny, jednu pro svého nejlepšího kámoše :o) ...rok 1983...

Jéje, to je hezoučké! nejpěknější je závěr. T*****

Mou nejlepší povídku jsem napsal na zadané téma. A mou nejlepší slohovku, před 45 lety, taky. Dobrá, plynulá a hluboká báseň. nemám co vytknout. děd Ed :-)

*

:-) Horavine...nejsem soutěživý typ... ale někdy mě baví si hrát. Proto občas napíšu i něco na zadané téma. Ale musí to jít samo...jinak to nemá cenu :-)

* Krásně a přesvědčivě napsané, účel zpracování soutěžního tématu mi zpočátku ani nepřišel na mysl, jako by ztrácel na významu.