Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seChodíme stejnými ulicemi
Výběr: Zbora, Markéta
19. 03. 2009
23
18
2710
Autor
dada
maloměsto
kde cesty nevedou nikam
a nebo jen zpátky
na náměstí které stočené v kruhu
pojídá po nocích samo sebe
a zapíjí se vodou z kašny
až o zuby kanálů drhnou mince
neúplatně nazbyt
stejně tak přeteče i světlo z lamp
než vybuchne v horkých střepech
jako natrhaný lampión
tvou tvář odýchne teplo
naposledy zrůžovíš
ale tvůj stín na staré ochozené dlažbě
zůstane už navždy černý
jako po budoucí válce
18 názorů
chci_slyšet_tvoje_ticho
01. 08. 2009bezpocitově
23. 07. 2009whispermoonlite
02. 07. 2009Marcela.K.
08. 04. 2009
Tady mám tři výtky, ovšem předesílám, že jsi mne znovu přesvědčil.
natrhaný - tento málo obvyklý tvar zastavuje v plynulosti vnímání textu, spíše bych přijal i s ohledem na kontext ...roztrhaný
odechnutí - působí jako novotvar a spíše rušivě s ohledem na to, jak citlivě používáš jazyk.
staré ... ochozené dlažbě - zbytečné až klišovité, ochozená dlažba je víc než dostatečná.
Tyto připomínky jsou samozřejmě subjektivní, vše ostatní už jen chválím.
možná bych místy vypustila "tvůj"... hlavně v poslední sloce...i tak je to dost konkrétní*
Nikdy bych nevěřil že se všechny ty nejzneužívanější básnické ingredience dají spojit do celku tak působivým způsobem. Hlavně za to výběr.