Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seUloža
Výběr: Pacer
22. 03. 2009
25
18
4225
Autor
stenos
Cesta z Levoče do Ulože byla klikatá
pořád do kopečka
jako když jedete do nebe…
- jen mi to jako klukovi tak nepřišlo
kousek před Uložou byla na kraji silnice kaplička
hezky malovaná s dobrou vodou
…a nahoře Uloža -
malá vesnička
schovaná v lesích a mezi loukami
čistá jako duše místních žen
s barevnými šátky
nejdřív jsme zastavovali na cintoríně
kde spali předci mojí babičky
tatínek…maminka –
- babička tiše plakala když jsme z cintorína odcházeli
a vím že si přála
aby tu jednou mohla taky spát
…vedle maminky
potom jsme se stavovali u tetky z prednej chyži
-sestřenice mé babičky-
které měla v kuchyni velká žlutá kachlová kamna
a na dvorku ten nejhezčí suchej záchod
- vždycky v něm měla noviny i toaleťák…
- tetka měla červená líčka
a upřímný úsměv -
byla bystrá a chytrá
nejvíc času sme ale trávili u uja Štefana a tety Marieny
Štefan byl bratr mé babičky
bydleli v pěkném zděném domě
s velkým dvorem –
uvnitř domu byly dřevěné podlahy
a v obývačke zelená kachlová kamna –
naproti vstupním dveřím byla pec
kde teta pekla chléb -
takové velké kulaté bochníky toho nejlepšího chleba
jaký jsem kdy jedl…
- a hned vedle byla komora
kde visely klobásky a slanina
- na slaninu jsem se vždycky těšil nejvíc…
takovou v krámě nekoupíš !
naši přivezli perník a pivo
a ujo Štefan nám dal krabici s klobáskami a slaninou
Ujo Štefan sedával s otcem v kuchyni
- někdy tam seděli i ujo Janko s ujom Ferom
stůl byl vždy plný masa
a uprostřed stála litrová láhev s borovičkou
- otec musel pít až do dna
byl z toho celý rudý
ale vydržel často až do rána…
jednou si pamatuju jak ujo Štefan říkal:
„ Jarko – keď budze vojna
budze zle !
Vy Česi budzetě proti nam Slovákom
Ver mi!..“
- a já ta slova vůbec nechápal
vždyť těm mužům bylo spolu tak dobře
tak hezky se opíjeli
tak se plácali po zádech
a tak se smáli…
ženy sedávaly v obývačke nebo pracovaly…
já měl nejradši tetu Vierku
- byla nejmladší a nejhezčí
s tou jsem si hrál nejčastěji
jednou jsem s ní hrál hru :
„ Vařila myšička kašičku…“
a po ruce jsem ji doputoval až
do podprsenky
„Stanko…ty buděš pekný sukničkár!!!“
odbyla mě tenkrát
a měla pravdu !
ten dotek na kousek ňadra
mi přišel tak vzrušující a krásný
že jsem chtěl ještě a ještě více poznávat ženy…
- zatímco starší bratr furt ležel v knihách
a mladšímu ženy četly pohádky
já hledal každou příležitost
být co nejblíž velkým ženám
byl jsem ale malej kluk a babička neviděla ráda
když jsem koukal pod sukně…
Uloža je rýha v mém srdci
muži i ženy
roubené chalupy
- v každé chalupě byla kachlová kamna
a křížek na stěně…
lesy kolem Ulože byly modřínové
zdravé
plné malin a hub…
- ale já si to jako kluk neuvědomoval
protože mi z papírových krabic voněla slaninka
a teta Vierka měla tak nádherná pevná ňadra
18 názorů
sepotvkorunachstromu
06. 05. 2011Jarmila_Maršálová
19. 07. 2009
Poklona, stenosi... tohle je můj šálek kávy. Když přivřu oči - jen abych viděl jeden řádek - promítá se mi obraz horské dědiny jak na filmovém plátně se všemi ději, které jsi popsal. Žádné propastné metafóry a přesto je to poezie, jak vymalovaná.
Pro mne velmi dobrá - nějak připomenula starou slovenskou Moj rodný dom - TV
hrbol jediný
23. 03. 2009Honza_Princ
23. 03. 2009Marcela.K.
22. 03. 2009animovaný medvídek Pú
22. 03. 2009
Za Uložu ti teda uložím tip a vtisnem božtek na líčko. Zostalo v tebe ešte hodne z toho chlapätka.