Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRetardéry
04. 06. 2009
26
32
2023
Autor
Jinotajná
Nosím si vítr
pečlivě složený v papírovém pytlíku
a někdy tak trochu
bázlivě
nakouknu do tmy
za skly slunečních brýlí
v noci
tak zrcadlových
Archeologicky
odkrývám svou minulost
už vím
když mě chtěl
říkal mi
Ty moje malá mrcho
Smích
oprášený z ramen
pár zbytků naivity
to všechno
leží mi v kapsách
/v žaludku/
a tak
Inkoust v očích
ztracený dech na dně nebe
a slovy ucpané zvukovody
to nechci
stačí
jen spláchnout se
a žít
pečlivě složený v papírovém pytlíku
a někdy tak trochu
bázlivě
nakouknu do tmy
za skly slunečních brýlí
v noci
tak zrcadlových
Archeologicky
odkrývám svou minulost
už vím
když mě chtěl
říkal mi
Ty moje malá mrcho
Smích
oprášený z ramen
pár zbytků naivity
to všechno
leží mi v kapsách
/v žaludku/
a tak
Inkoust v očích
ztracený dech na dně nebe
a slovy ucpané zvukovody
to nechci
stačí
jen spláchnout se
a žít
32 názorů
stačí
jen spláchnout se
a žít
....
strašně moc mě to vystihuje
teď...
děkuju
jejdavilda
06. 06. 2009
Pro kecky! Jak se má autor vyvíjet, když neví, čtenáři mu neřeknou,co se jim líbí - nelíbí? Jak se učit z chyb, když na ně nikdo nepoukáže?
Jaroslaw Novák
04. 06. 2009
... povedená pocitovka :-))*
nejvíc se mi líbí poslední 3 strofy
měj se A. :-))