Diskuse o Kafi

akorát že to (už z názvu) patří spíš k serveru ekafe.eu (kterýmu takto šefik coby vlastnímu přidohodil trochu tý návštěvnosti, než-li k písmáku. to bude taky asi jeho hlavní účel. ale koho to vlastně zajímá. například mě ne, páč písmák má nejlepčí za sebou a zrovna du na ryby.

Chtěl bych projevit svůj postoj ke Kafi, který je trochu jiný, než pozorovatelův. O "osobitost" se jiště snažit chci (jako šéfredaktor), ale určitě ne na úkor konzervativnosti. Snažím se především o co nejprofesionálnější novinařinu, snažím se i z příspěvků ostatních redaktorů vyeditovat, vytřídit a vykomunikovat co možná novinářsky nejkvalitnější materiál. Problém internetových časopisů je podle mě především v tom, že vyzařují amatérskost, to, že jde o slepenec článků, které lidé ze širokého okolí doslova darovali projektu, který je šťasten, že mohl být takto slepen. Moje vize je oproti tomu si vybírat, zadávat články, vědět, kolik jakého materiálu časopis potřebuje, co naopak nechce. Spolupráci samozřejmě vítám, ale jen spolupráci těch, kdo opravdu něco umí napsat. Vlastně ne něco, ale to, na čem se domluvíme. Konzervativnost je něčím, co bych chtěl první docílit, než se budeme vydávat na divokou cestu experimentu. Nejdřív je třeba zvládnout řemeslo, zvládnout a ustanovit efektovní koncept časopisu. V současnosti jsou některé rubriky naplněny méně kvalitním materiálem - je to proto, že tyto rubriky jsou prostě stěžejní a musely v časopise být. Má vize je vymítit otevřený amatérismus a nahradit ho snahou o profesionalitu. Nejde přitom o vizi, jak udělat z časopisu kus sucharu. Naopak jde o vizi, jak z rozblemcaného máčeného chleba udělat chutný suchý chléb, ovšem se sádlem a se solí. Nemám pod palcem vnější image kafe a ekafe, ale kdybych měl, snažil bych se o seriózní, nezabarvené upoutávkové texty, nestranné komentáře. Mým cílem, když jsem přijal práci na kafi, nebylo vytvořit prima časopis, ale vytvořit důstojné a respektované místo, kde budou publikována a na úrovni reflektována díla autorů z internetových serverů plus nějaká omáčka. Jsem přesvědčený, že pokud nás má zbytek světa brát vážně, pokud máme našim autorům skutečně udělat nějakou publikační a kritickou službu, musíme se chovat profesionálně a konzervativně. A přitom osobitě. K osobitosti přispěje například grafik časopisu (tentokrát ve spolupráci s dalším grafikem), který pro každé číslo vmyslý jiné rozvržení - tentokrát daleko hravější. K osobitosti přispěju i já, tím, jaké lidi domluvím, jaké články domluvím, jak vyladím, rozšířím, nebo naopak zůžím rubriky. Čtenáře není třeba bavit, čtenáře je třeba zaujmout.