Jo a konečně si mé vědomí vzpomnělo, co pod ním při čtení textu rezonovalo:
Okolo kulatého stolu
v domě kde nikdo nebydlí
do smrti budou sedět spolu
bez oken slov a bez židlí
Jako vždy jsi mi poskytl zážitek z četby. Na pro tebe obvyklém vrstvení mi tentokrát nesedí dvě věci, dvě místa, každé pro něco jiného:
Všechno má jakýsi – podprahově známý – rytmus
Na jednu stranu to tam významově patří, má pro mne smysl, co jsi chtěl říci, nebo spíš, co mi to říká (Klíčový je pro mne onen rytmus). Na stranu druhou se mi úplně nelíbí jak. Všechno, jakýsi, podprahově známý... nedotažená neurčitost, kterou je mi špatně skládat, buď mi v tom chybí závit představy a nebo přebývá prázdnota slova.
Poklidně žmouláme světelné maso.
Zde je vše na svém místě, vystavěné významy, účel. Esteticky se mi tvar přesto vzpírá. Působí na mne násilně.
Zbytek je, přinejmenším při vědomí okolostojičného prostoru, skvělý.
I když, snad ještě:
Úkosem zahlédnu na okně
sebe, jak sleduji okno.
Dvojité okno mne dráždí ;o)
TIP
já taky jen tušení a ty jsi to vystihla, z latentní roviny do viditelna, můj šáleček, moc líbilo, - T
Krásně sevřené, zajímavě temné... ***
bez ohledu na vysokou úroveň a kvalitu - nestotožňuji se. Ničím se nedotklo.
Ale to nevadí, myslím )
konec se mi také líbí,pro mne posouvá text od fňukání k - přiznání , tudíž T
Tak tohle považuju za naprosto perfektní. Některý přirovnání jako: "smlouvy svázané
do uzlů těl" snad ani nejsou z tohohle světa...
Velké uznání a tip!
Já jenom smlčím. To řekne vše.
*!
Všechno odpovídá očekávání, tedy myslím předpokládanou kvalitu s tebou spojovanou, snad až pro mne na ...světelné maso. Zatímco ostatní obrazy jsou odvážné, neotřelé a navíc srozumitelné, obsah i při té fantazii kompaktní, tak právě ten verš s tím masem mi přijde odvážný až příliš a cítím to tak, že posouvá báseň do sarkasmu víc, než si zaslouží.
přijde mi to jako dobrá momentka, konec se mi líbí *
až na to "neskutečné" ....já vlastně nevím proč, ale ta báseň mi připadala skoro neskutečná, ale jen do tý doby, než jsem došla k tomuhle slovu..
errata: kdekdo mluví, aniž by cokoliv řekl
(to ta noční hodina... :-)
ne každý, kdo dýchá žije. Málokdo mluví, aniž by cokoliv řekl
neskutečné od skutečného však lze rozeznat...
****
Jedna z těch, co mi od Tebe sedly nejvíc.
Říkám si: ano, to je ono, to je přesné, to přece znám... jen bych to nedokázala takhle prokouknout... takhle sdělit. Chci říct, že nějak jako Tebe si představuju básníka.*
Zrovna na mne doléhá zčernalé stříbro soumraku a je teprve půl čtvrtý. Už aby byl ten slunovrat. Hřbitov motýlů vypučí, pánevní kosti nasadí na květ...
t*
od "dýcháme" mě to zlomilo k tipu - předtím sem byla tak půl na půl oslovená a spokojená čtenářka :o)
Ty chceš blokovat Norsko 1 ? Píšu si další jméno do seznamu neproduktivních autorů
ten poslední dvojřádek mi nepříjde jako dost silná pointa, ale jinak bezva..
Písmák