Až budeš větší

Občas očima vyčítáš,

když odbíhám pryč z našich her.

A počítač mi vypínáš,

Dáváš mi kostku. "Táto, ber!"

Jsi ještě maličký, netušíš.

Kolik je podob nadějí spásných.

A proto v noci, když už spíš,

trávím svůj čas u duší krásných.

Agnes, co miluje klauny a skřítky.

Gabi, ta příběhy života píše.

Fialkaa, krásná se smutnými kvítky.

Naira, čarodějka z mystické říše.

Taubla, co jí chválí všechny múzy.

Tef, která dá ti myšičku domů.

Klíč ke všem příběhům vášně a hrůzy.

I ta co šeptá v korunách stromů.

Jednou dorosteš do čtenářských let.

Pak budou ti tu všechny vyprávět.

Každá má v sobě něco z  tvojí mámy.

Sám  poznáš ten pocit víc než známý.

Až budeš jejich řádky číst.

A ty budeš. Jsem si jist.

Potom pochopíš.  Jednou. Snad.

Proč všechny mám je rád....