Derniéra

V nesouvislé tmě
(petrolejka už svítila jen na páry)
s šepsem na brýlích

- nezhasínej!

než lněným plátnům
rozmluvilas názor

na světla a stíny
a skrz prázdnou láhev

vidělas pokoj v zelených tónech

uprostřed obrazu
drobná primabalerina

jak ze staré bonboniery

stále čeká na oponu

s křečovitě úsměvnou touhou

sundat bolavý piškot

po závěrečné piruetě

špachtle nám brilantně zapřela

že padla vysílením
žízní a hladem

do pozadí černých horizontů

s narudlými lesky smutku

vložilas v popředí vítěznou radost

cedrovou špachtlí jsi skicnula páteř
pointilisticky zpěnila vlasy
špičkou titěrného štětce

s očima za zuby mhouřeně zkoumáš

 Colomba z teček a Moneta z barev
zblízka i daleka deseti kroků

ospalé ručičky na blízké věži
unylým bimbimbimbim bambam
pozvaly druhou na studené kafe

baletka klaní se hledišti ve tmách

z orchestru tichounký doznívá kvik

pikoly, hoboje... případně oboje

___________________

Už jen rám - třicátá replika visí.

Pozadí tmavší - jen baletka září

stále a více, čím starší je v tváři...

      Třicet obrazů a piškoty čísi

      na kostým labutě sedl si prach

      světla ramp chybí a hlediště v tmách

      Mládí pryč

                               je tady ze stáří strach