ZAKLÍNÁNÍ II

ZAKLÍNÁNÍ II

Ty daleko, já blízko

ty vysoko, já nízko

ty v poušti, já v moři

ty v klidu, já v bouři

nahlas i potichu

v čistotě, ve hříchu

rychle i pomalu

hodně i pomálu

při vědomí, ve mdlobě

v bohatství i v chudobě

ve čtverci, v kruhu

v hojnosti, v dluhu

v životě, v hrobě

ve mně i v tobě

v nevinnosti, i když přiznám vinu

tvoříš moji druhou polovinu!

Tma jak v pytli i sluneční zář

ty jsi moje odvrácená tvář!

Když hledám, tak hledáš,

když nemám, tak nemáš

když strachy umírám, dodáš mi odvahu,

když hlavu ztrácívám, zachováš rozvahu

když ty se poraníš, já pláču bolestí

ze zla se vymaním, ty mluvíš o štěstí

Když někam vylezu, musíš mě snést,

ty něco provedeš, mne čeká trest

Radost i strach

oběť i vrah

hledám tě, naslouchám,

rozhazuju sítě

vzývám tě, proklínám

lásko moje, chci tě!

Večer či k poledni

kolem se rozhlédni.

nervózně v klidu

popadni křídu

a na všech chodnících, sloupech i zdech

v písku a na stromech, kde roste mech

budou dvě písmena tak, jak to známe

v srdci, co jediné společné máme