Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVe tvaru písmene L
20. 10. 2010
20
21
2699
Autor
Marcela.K.
,,Proč mi to děláš?“
Ptala se stále dokola. Vracela se k té otázce a každou odpověď, kterou si vymyslela, vzápětí zmačkala a zahodila.
V noci se probudila. Sucho v krku ji donutilo vstát a jít se do kuchyně napít vody. Nerozsvěcela. Otočila kohoutkem a podívala se z okna. Na nebi zářily hvězdy. Bezpečně rozeznala Malý vůz. Zůstala stát ve tmě. Nedokázala odtrhnout oči od oblohy.
,,Proč mi ho stále připomínáš?“ zašeptala a opřela se lokty o parapet.
Dívala se na hvězdy, ale ani teď nedokázala sama sobě vysvětlit, co se děje.
Jakoby si s ní hrál. Ze tří osob utvořil jednu.
Nejprve ji nechal, aby se zamilovala do představy. Co je pro Něho rok?
Cítila se jako figurka na Jeho šachovnici.
Vyslal jezdce. Tehdy netušila, že hra začíná…..
Ne, nezlobila se. Jen chtěla pochopit pravidla.
Možná žádná neexistují.
Třeba chtěl, aby pochopila právě to.
Vždyť věděla zcela jasně, co má dělat. Stačilo přestat sledovat čas, přestat se řídit hodinami.
Stačilo nenatahovat si na ruce gumové rukavice…
Vklouzla v ložnici pod deku...
Vešla do pokoje a sklonila se k němu. Měl otevřené oči.
,,Ještě chcete spát?“ kývl hlavou, přitáhl ji k pravému ramenu a podíval se směrem k přikrývce.
,,Budeme čůrat?“ zakroutil hlavou.
,,Nohy?“ přikývl…
Srovnala mu je. Několikrát jimi posunula, než dal opět kývnutím najevo, že je nepolohovala správně.
,,Hlavu?“ opět kývnutí
Vzala jemně jeho hlavu do dlaní a posunovala ji po polštáři. Znala už přibližně úhel předklonu, ve kterém ji chtěl mít.
,,Tak ještě hodinku, nebo dýl?“ usmál se a přivřel na znamení souhlasu oči. Pohladila ho po vlasech a odešla…
.
21 názorů
Marcela.K.
16. 04. 2015ALS
Marcela.K.
13. 01. 2012Marcela.K.
11. 01. 2012Marcela.K.
28. 10. 2011Marcela.K.
26. 05. 2011return-of-ca-2
26. 05. 2011Marcela.K.
26. 05. 2011
no jsou momenty co mi trhají srdce. a další zase rozum:) všechno má smysl když tě to vykolejí. takže líbí. zajímavé
sepotvkorunachstromu
20. 10. 2010
Zpočátku působí velmi subjektivně, snově, takže ten střih v polovině textu ja pak jakýmsi návratem do drsné reality.