Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTeorie kritiky na internetu
Výběr: Zbora
14. 12. 2010
16
93
4714
Autor
Max Hutar
"Dokud mi lidé naslouchali můj život byl plný příběhů" -Wernisch
Na začátku chce člověk být svědomitý a věnuje se všem dílům pečlivě. Napíše pár stovek kritik, shledá, že je jakožto kritik nedoceněn víc, než všichni básníci světa, a nastane temné období jednoslovných výkřiků - většinou negativních, s ambicí stát se vtipem. Po čase je zdravý člověk i touto zlou energií přesycen a rezignuje zcela, protože vidí, že ani výkřiková kritika nikam nevede.
Proč je zde primárně mluveno o kritice a ne o tvorbě? Protože možnosti vylepšování tvorby na Písmáku jsou vyčerpány. Dalo by se říct, že zdejší zásoba mladých lidí ochotných a schopných chrlit literární pokusy je o velikosti několika jednotek, kterým se kdysi říkalo "básnická generace". (Kdysi, tj. v dobách, kdy většina lidí v životě nepomyslela na to, že by se mohli stát tvůrčí silou v umění.) Nemá cenu se bavit o tvorbě, básničku umíme nahodit všichni a nabídka několikanásobně převyšuje poptávku. Staré, netvůrčí publikum je ostatně mrtvé - to publikum, jemuž bylo jedno, co se sděluje, protože bylo okouzleno pouhým zázrakem sdělování. Dnes už ten zázrak všichni znají. Musíme mít na paměti, že veškerá poezie starší šedesáti let mluví k jinému publiku, než mluvíme my...
Ovšem zpět ke kritice, a k možnostem Písmáku vůbec, které nikdo nevyužívá. Co je to vlastně Písmák? Jakási roztomilá verze pra-facebooku, deset let stará (tj. zastaralá, což nemyslím nijak zle), nedosahuje pravda ksichtoknižní obludnosti a moci, ale už vytváří (tabulkami a texty) byrokratickou síť, ve které se lze pohybovat jako ve virtuální realitě. Nebo počítačové hře. Spousta lidí bere Písmák jako onlinovku, a božínku, vždyť oni mají pravdu. Jak vypadá ta byrokratická síť? Je to síť institucí. Instituce díla, instituce commentu pod dílem, instituce tipu, instituce výběru, klubů, (ne)oblíbenosti atd. Dosaďte si za to Barracks a Castle a máte Age of Empires.
Je jen na nás, jak moc budeme využívat tyto instituce, pokud kritizujeme, ale popravdě řečeno, čím víc je budeme využívat, tím víc za nás komunikují naše profily než my samotní. Už mám plné zuby nejrůznějších "rebelů", kteří sednou k počítači a komunikují se mnou podle šablon, které jim dodal někdo zeshora. Forma komunikace po určité době určuje i její obsah, obzvlášť, má-li ta forma jednoduchou podobu několika programovacích řádků (považte jen, jak moc plastičtější je, setkají-li se dva lidé naživo - kolik je pak možno sdělit víc). Internet nás sice teoreticky propojuje, ale ve skutečnosti propojuje jenom masky, propojuje je do určitého samovolného obrazce s vlastním sdělením. My všichni Písmáku vlastně otročíme. Bez toho, abychom masky sundavali (tímto zdravím Movsara), se naše komunikace čím dál tím víc vyprazdňuje, až nemá obsah vůbec žádný. Nejlepší možná funkce, kterou Písmák teoreticky může mít, je seznamka pro autory a kritiky, komunikující posléze někde stranou (ať už v mailu nebo u pití).
Velkou slabinou místní kritiky je taktéž, že hodnotí jednotlivé básně, nebo nanejvýš sbírky. To je úplná blbost. Posléze jsem přišel na to, že o kvalitě tvorby (a obzvláště té básnické) nás nejlépe přesvědčí její celek, resp. nám dá podklady pro tu výpověď, která je pro autora nejhodnotnější. Takovou výpověď je nejlépe umístit do pošty, nedávat ji veřejně. Veřejnost kritiky je další činitel, který se podílí na virtuální realitě - umožňuje idiotům nenápadně papouškovat floskule, spojuje s kritikou funkci reklamní, sebezviditelňovací. Kritika na Písmáku je reklamní banner, kdo má nejvíc reklamních bannerů, pochopitelně přitáhne nejvíc pozornosti. Tedy opět: "rebelové", kterým není cizí používat ty nejmocenštější způsoby své doby pro svůj vlastní prospěch.
Nejdebilnější pravidlo z celého Písmáku je to, že na každé vaše dílo má připadat pět kritik k dílům cizím. Svého času jistě prospělo k růstu komunity, ale dnes pouze vytváří džungli kritického neumětelství, která demotivuje autory a ostatně i seriózní kritiky. Myslím si, že devadesát procent kritik zde na serveru je napsána jenom z toho důvodu, že je respektováno pravidlo pěti, že se lidé bojí, že pokud by přestali kritizovat, přestali by být čteni. Drtivá většina z nás, co sem chodíme, stejně nemá předpoklady pro kritiku, a není to nic, za co by se kdo měl stydět. Já tedy říkám, že toto pravidlo už neplatí.
Toto pravidlo už neplatí.
Vzhledem k tomu, že tu není žádná moc, která by vymáhala jeho dodržování, musí být ustanoveno zvykově, takže mám i jako řadový uživatýlek právo prohlásit ho za loňský sníh. Přestaňte kritizovat díla ostatních, nahazujte vlastní díla! A jen pokud se odvažujete nazvat svou kritiku dílem, kritizujte. Nevidím jediný důvod, proč bychom si neměli vyhledávat autory ke čtení zcela jinak, než podle toho, kolik kritik píšou nebo jak moc mě baví je číst, nebo jak jsou populární atd.
Pokud se ovšem nemám "rozdat" ve smyslu onoho "svědomitého kritika", kterého jsem ilustroval na začátku, musím si vytvořit nějaký nový filtr, jak si vybírat básníky ke kritice. Je to filtr poměrně jednoduchý. Jak pracuji?
Když mě někdo zaujme, sjedu všechno, co tu napsal, zhodnotím to jako celek, natřískám to na délku tak dvou A4ek coby slušivou esej, pošlu mu to poštou. Docela se s tim seru. Připojím noticku o tom, že bych si rád přečetl další jeho tvorbu, že jestliže nedostal prostor publikovat to tu, tak že já si to rád přečtu i soukromě. A pak se začnou dít věci.
Ukazuje se, že většina lidí o žádnou kritiku vůbec nestojí. Provokuju-li je zkratkovitým zhodnocováním, neodvažují se mě zeptat, jak jsem to myslel. Nerozumí-li nějakému odbornému tématu, stydí se na to zeptat. Někteří jsou dokonce takoví analfabeti literární teorie, že mé kritice celkově nerozumí (to je pak těžký). Dobrý autor tudíž v očích kritika nemůže být ten, který ho baví, protože kritik i u nejlepšího díla něco vyšťourá (což si narcistní autoři s motivací mámit berou osobně), ale ten autor, který si ze šťourajícího kritika dokáže a chce vzít nejvíc.
Z pohledu diváka, davového člověka, je samozřejmě dobrý autor určován podle nadšení, které vzbudí. Proti tomu nic nemám, naopak. Kdyby nebylo diváctva, nebylo by pro koho psát. Ale přijde mi jako blbost stávat se divákem poezie na internetu. Choďte radši na čtení, je to opravdovější než pixely. Zařvete-li své "líbí", vykonáte mnohem víc, než když jej nadatlujete. Pokud vám tedy nejde o to, abyste naplnili definici totální sračky.
93 názorů
Mrtvého trolla nenakrmíš, čekni si jeho smázlej profil :-)
Ale díky za návštěvu, Zboro... pokud teda ten kokot nerozposlal všem avíza...?
objektivita je neco jako ludolfovo číslo, ještě nikdo nikdy nedosáh na jeji definitivni konec, dá se k němu ale neustále přibližovat..!:D
myslim teda, s matematikou jsem byla dost na hraně
orinoko: Jo, to byly časy, kdy jsem tenhle pamflet psal... :-). Ale "konzervativní" jsem pořád. A snaha o objektivitu mi vždycky přišla nenaplnitelná:-(. To, že je subjektivních pohledů hodně, ještě vůbec neznamená objektivitu...
Ale díky za návštěvu!
já budu dál kritizovat upřímně a přiiměřeně pitomně svým schopnostem. A ráda budu podobnou kritiku dostávat!.)
Podle mě jsi naprosto zbytečně kritický, internet je prostor k rychlým a stručným reakcim, da se tu navazat mnohem efektivnejsi zpetna vazba a tenhle jinde tak zakonzervovany svet se dostava k siroke verejnosti, ktera do nej muze libovolne zasahovat a prispusobovat ho svym potrebam.
prave dik tomu ze se k textum dostavaji i "idioti", je to doopravdy objektivni platforma, ackoliv nejspis mnohem rozmelne..-ne-jsi? (nejde mi vytvorit to slovo:D)
A s tou literaturou z časopisů a knih nemá a a ani nema ambice mit prilis společného.
Pokud bys sepsal polemiku s kritikami na měrku, nebo zajímavou alternativní kritiku, odpublikuji to v Kafi. Samozřejmě pokud to bude mít úroveň.
Argumentačně jsem to sice ukončil už minule, zjevně ale jsou mé argumenty mimo tebe, tak udělám taky ještě jedno kolečko. Neznáš nikoho jiného, než autora a čtenáře. Kritika vnímáš jako třetí stranu. Jenže kritik se na dílo dívá právě jako čtenář, dokonce se tak musí dívat. Literární kritika by se klidně mohla jmenovat literární čtenářství - nejedná se o žádnou církev, krající si na boha. Jedná se o čtenáře, hrajícího si na dobrého čtenáře, který se dovede o svých čtenářských zážitcích smysluplně bavit s ostatními. Představa, že by toto měl čtenář provádět v rámci svých vlastních kategorií je šílená. Poezie je poezie, rým je rým, metafora je metafora. Tím, že například metaforu začnu svobodomyslně nazývat kulihráškem, protože tak jsem ji sám objevil, rozhodně nepřispěji ke srozumitelnosti debaty. Pokud bych se vyhnul úplně všemu škatulkování, tedy i kulihrášku a prostě jsem jen četl text (což je mimochodem nemožné, každé čtení je z principu interpretace s pomocí kategorií a to včetně těch jak říkáš "slohových"), aniž bych ho kamkoli řadil, nebyl by rozdíl mezi poezií, prózou a paragonem z tesca. Není nic jako oddělené jazykové a slohové kategorie - jazyk má vždy sloh. Kritika nepřidala k literatuře kupu pouček navíc - ona jen popsala, co literatura je. Jediný problém je v tom, že se jí to nepovedlo a ani nemůže povést zcela. Problém je tedy nedostatek literárněvědných kategorií a metod - nikoli jejich používání.
Jinovata: Nojo, a tady, se obávám, už nedohodneme. Protože já neznám nikoho dalšího krom čtenáře a autora, který by ještě měl do umění co mluvit, a připadal bych si divně, kdybych najednou před dílem už "neměl být čtenář, protože musím být kritik". Já nechci žádný klérus, který vykládá, jak se k Bohu modlit, ať si Bibli každý čte sám.
Čím přesněji vymezíš to nepopsatelné kontaktem s konvencemi, tím lépe lze diskutovat, ale obávám se, že obsah diskuse o díle takto kritikou usměrněném už není ani tolik o díle, jako spíš o kritice. Což je přesně to, na co jsem narážel s tím "vykucháváním orgánů k tomu, aby nad nimi mohli lidé mudrovat".
Kdo neumí (a teď pozor, nemluvím o "nechce") o díle přemýšlet ve svých vlastních kategoriích, které se bezprostředně týkají jeho života, nejspíš žádné nemá. Pak ovšem nemá cenu ho hnát do nějakého objektivně platného kontextu, ve kterém by o díle mohl přemýšlet, ale spíš jít mu příkladem osobitého, bytostně zaujatého čtenáře - předvést vlastní stanovisko jako akt.
Jazyk sice má své konvence, ale ty fungují na jiném principu než slohové. Jejich podíl na obsahu je rozprostřen mnohem hloub. Je možné podat srozumitelnou a kvalitní kritiku i bez znalosti jediného termínu literární vědy - jazyk má nesčetné rejstříky.
Tím bych já tu debatu uzavřel, protože se začínáme točit v kruzích. Jestli to chceš taky nějak ukončit, tak já už na to shrnutí nebudu dál reagovat.
Ale byla to moc fajn diskuse. Díky.
Domnívám se, že by nebylo od věci, pokud by se mimoň pokusil napsat smysluplnou kritiku sám.
Ostatně můžeš napsat polemiku zrovna na tu měrkovu povídku.
Tento bipolární způsob uvažování o kritice je tu dosti rozšířený a je chybný. Není kritika konvenční a enkonvenční. Samotné konvence jsou němé stejně jako samotná nekonvenčnost. Správný, a jediný komunikovatelný způsob kritiky je sledovat relativní vztah díla ke konvencím a v poslední řadě přidat onu nepopsatelnou část, která je o to přesněji komunikovatelná, oč přesněji kritik dokázal vymezit dílo v rámci konvencí. už jen tím, že se o textu bavíme jako o poezii vyslovujeme první upřesňující konvenci, díky které si rozumíme. Jde zajít daleko dál. Z filosofického hlediska je přijetím konvence už jen samotné přemýšlení v nějakém jazyce v rámci světa. Tvůj pocitovka přístup je legitmní leda jako přístup čtenáře - který sebou použité konvence nereflektuje a připadá si při tom čistě spontánní. Spontaneita, která musí v hodnocení poezie být přítomna vždy je komunikovatelná pouze tedhy, je-li vyjádřena v řeči konvencí. Konec konců ty konvence přesně za tímto účelem vznikly - jsou svořené k popsání toho, co je vcelku nepopsatelné. A ještě bych dodal že ani popsání v jazyce konvencí nemusí být pro dva čtenáře totožné - jsou různé cesty, různé perspektivy. Díky společnému jazyku(konvenci) se ale dá o textu bavit i když jsou názory jiné.
Jinovata:
(mluvím teď obecně, ne o té sporné kritice).
Nemyslím si, že by existovala nějaká "přirozená" metoda kritiky. Kritika je vždy věcí (zlo)vůle, konvencím se tu vůli maximálně daří zamaskovat.
Pak si samozřejmě můžu vybírat, jestli chci označit to či ono dílo za blábol nebo fascinující svět, ale obojí bude pravda - pravda ne ve smyslu přesnosti, která by okrádala dílo o tajemství, ale pravda ve smyslu upřímné výpovědi.
Kritika svázaná konvencemi nikdy nebude umět tnout do živého, bojí se upřímné výpovědi, protože upřímná výpověď sama o sobě není podložitelná pravidly.
Jestliže autor nepoužívá žádné konvence, mně osobně by přišlo ponižující s ním rozmlouvat v konvencích.
Pokud je tedy ale cílem kritiky rozmlouvat s autorem.
Nebo snad má kritika určovat, které dílo je nejlepší, a hledat nejvhodnější kritéria k určování nejlepšího? Nebo snad má být slepým nástrojem, který z díla vykuchá jeho orgány, aby nad nimi měl každý možnost mudrovat?
Neshoda v názoru není samozřejmě důvodem k odchodu, já jsem ale nikoho z redakce Kafe k odchodu nevyzval.
Stvnovu nechuť koncipovat svůj kritický jazyk přiměřeně dílu nikde ani nepřímo nedokládáš. Neobjasněný soud není diskusí, ale prostě jen soudem. Na který máš samozřejmě právo. Máš samozřejmě i právo říci, že bys s "takovým" - ať už to znamená cokoli - v redakci nebyl.
Přistoupit k měrkovu chaosu jako k sumě použitých žánrů a zkoumat jejich užití v detailu a potom v celku mi přijde jako docela přirozená metoda. Klíčem ke kritice je v prvé řadě konvenční přístup, jinak ani nejde případnou nekonvenčnost osahat a kriticky nahlédnout. Pokud bych přistoupil k Měrkovi bez těchto jak říkáš byrokratických škatulek, bylo by pouze věcí mé libovůle, jestli dílo označím za blábol nebo fascinující, pestrý a překvapivý svět. Stvn nepřistoupil k Měrkovi pouze z jednoho úhlu scifi žánru, pouze ukazuje, co text říká nahlédnut touto optikou. A doplňuje řadu dalších perspektiv. Opět tedy vidím rozpor pouze v soudu, nikoli v principu kritické práce. Kvůli případné rozdílnosti názorů u nás z redakce neodcházíme.
Spousta lidí neříká to, co si myslí a dokonce nejsou schopni pojmenovat ani to, co dělají, a to je pro mě úsměvné.
Jinovata: Žádná výtka vyslovená subjektem nemůže být objektivního rázu:). Nikdy jsem neměl ambice kritizovat umění ani jeho kritiku jinak, než subjektivně... pokud tedy nemluvíme o pravopisných chybách.
Ale podnět k diskusi to je.
Pokud ti jde o principiální kritické nedostatky, vidím pouze jeden: Nechuť koncipovat svůj kritický jazyk přiměřeně dílu, a to zcela od základů. Přemýšlení, co říct, a ne, o čem mluvit. (Šmarjá, StvN přeci není hloupý. Umí přece při čtení textu rozlišovat podstatné informace od nepodstatných. Problém musí být v klíči, podle kterého to rozlišování dělá.)
Z mého příkladu StvNovy kritiky si lze domýšlet různě, o co mi šlo, když jsem ten konkrétní příklad vytáhnul jako příklad špatné kritiky. Promiň, že jsem tě v tom nechal hledat "tresť svého názoru".
Nechtěl jsem mluvit od začátku obecně, protože by to mohlo působit, že si dělám nárok mluvit o celém Kafi, což nechci. Nepřečetl jsem z něj tolik. Jenom jsem Kafe "odsoudil", na což mám nárok, protože můj soud neovlivňuje přímo nikoho dalšího.
Ale jak tak koukám, možná si z Kafe přecejen přečtu víc. Začíná to být věc osobní záležitosti.
StvNe, už mě docela unavuje, jak mi už podruhé za sebou podsouváš něco, co jsem vůbec neřekl, načež se "směješ" mé "blbosti". To je ještě ubožejší, než změnit zčistajasna téma diskuse na filosofii.
Arnie, soucit v debatě nemá co dělat. Jestliže už se mnou debatuješ jen ze soucitu, tak asi končíme
To víš, je mi tě líto.. a tak se při sváteční náladě snažím najít alespoň nějaká pozitiva, ale ty mi to fakt kazíš... prostě chceš být kritizován... tak co mám dělat?:D
Tvůj skepticismus jde skutečně hodně daleko. Tvá výtka vůči zmíněné kritice ale není nijak objektivního rázu - spíš vybízí k diskusi. Pokud jde o principiální kritické nedostatky, cítím je spíš ve tvém naznačení, že lze být literárně kvalitní "mimo škatulky" nebo "bez žánru". Každý styl je v rámci žánru, byť by to bylo první dílo tohoto žánru a je o něm možné kriticky hovořit pouze negativně v kontextu sousedních žánrů. Jinak se totiž nemluví o literatuře, ale o věci. A literaturu by bylo tedy třeba znovu stvořit, což by bylo pošetilé, alespoň v Měrkově pojetí.
Takže ty ho můžeš kritizovat a já ne:))))
A má kritika je špatná proto, že jsem ji napsal jinak, než jak bys ji napsal ty:))))))))))
Ale nejde o to, že ho nepochválíš. Já sám bych na něm na tvém místě nenechal nit suchou. Ale ty věci, co mu vytýkáš, jsou nepodstatné.
Jinovata: Předsudky nemá cenu vyvracet, já ti věřím, že kdybys Kafe považoval za klaku, že odtamtad odejdeš.:-))
Ale jakou jsem vlastně s Kafem udělal zkušenost, že mě odradilo?
Podíval jsem se teď na to poslední Kafe, ve kterém jsem si, když vyšlo, četl rozhovor s Měrkou, jeho povídku a kritiku na ni.
Rozhovor a povídka byly fajn, ale ta kritika mě tehdy nesmírně zklamala, protože se její autor pozastavoval nad tím, že má Měrkova povídka cosi společného se sci-fi. Což je totální nepochopení toho, o co se Měrka snaží, zdálo se mi, jako by ten člověk nečetl od Měrky nic jiného, protože pak by mu muselo být jasné, že Měrkovi není v jeho postmoderním rauši žádný žánr svatý a znásilní si k obrazů svému cokoliv, aniž by se nad tím pozastavoval. Muselo by mu být jasné, že Měrka nebude nikdy psát žádný žánr, ale vždy svůj vlastní styl, v jehož kontextu odmítal autor kritiky jakkoliv uvažovat, cpa tam své vlastní škatulky. Přišlo mi to byrokraticky ignorantské jako reálný socialismus. Bez zájmu o to, co se chce vlastně sdělit.
Teď jsem se kouknul, kdo to vlastně napsal. Tehdy jsem toho člověka ještě neznal, teď už vím, kdo to je, takže už je mi jasné, že to není v Kafi.
Každopádně, já bych s někým, kdo napsal kritiku tak neumětelsky, jako byla ta k Měrkovi, v redakci sedět nedokázal, a můj skepticismus jde tak daleko, že nemám ani moc důvěru k těm, kteří to dokáží.
Sorry, Jinovato.
ArnieR: Zatímco ty si uvědomuješ, že je na hovno, a přesto v ní pokračuješ.
Mimoni, jsi mimo. Krom Lyryka nikoho, kdo do kafe přispívá neznám osobně a nebavím a nebavil jsem se s nikým dříve, než jsme začali spolupracovat na Kafi ani přes internet. Koho publikujeme záleží čistě na tom, kdo pošle své básně a povídky na mail. Oficiální nejsme - jsme pouze funkční. Myslel jsem, že tobě jde o funkci, nikoli o omáčku. Podstatou filosofie je jak píšeš údiv, ale až nad tím, co jsem aspoň přečetl.
aleš-novák: To je slovo do pranice. OK, mrknu, jen co skončí to šílenství s Vánoocema.
Ellemire: Že je těžké recitovat své básně publiku, je jasné. Nikdo učený z nebe nespadl.
A s tou přítelkyní... božínku, že by internet přecejen nakonec nebyl nástrojem satanovým? :-D
StvN: Hele, to je zvláštní. Ty bereš text z hlediska času - jako bys uvažoval člověka, který bude číst nejdřív začátek a bude pokračovat až ke konci, jako kdyby to mělo nějakou posloupnost, dynamiku.
Já se přiznám, že takhle nejenomže nedokážu psát, ale ani přemýšlet - nemám žádný pevný bod, do kterého bych mohl své přemýšlení zakotvit, a tak je mi text mnohem spíš prostorem, polem zjevování, jehož velikost není dána výčtem toho, co bych chtěl říct, ale dostatečnou velikostí, aby byl prostor pro všechna důležitá jádra, ze kterých posléze čtenář sám může replikovat určitý způsob myšlení. Nový jazyk.
Jistě by se dalo namítat, že vyjadřování myšlenek pomocí vytváření celého nového jazyka je pavědecké - že věda má svůj přesný jazyk, který je třeba ctít, abychom se vůbec domluvili. Ale já se domnívám, že schopnost vůbec cokoliv sdělit může vycházet pouze z odlišnosti jazyka. V tomhle jsem zcela ovlivněn Husserlem a Foucaultem a pozitivistické základy moderních společenských věd považuji za rigidní a vyprázdněné.
ArnieR:
"Nevyčítej a nehaň cestu dalších, kteří sem šli za jiným cílem."
Víš, Arnie, jenže to by pak ta komunikace byla o hovně, kdybych to nedělal. Já si nemyslím, že cíle kohokoli z nás by byly natolik propracované, abychom si mohli dovolit jejich vzájemné nehanění :-(.
Jinovata: Kafe mě odradilo - vypadá to, že se soustředí okolo určité skupiny lidí, která se velmi dobře zná, a takové party nemívám chuť kazit. Kafe se mi zdá být plodem písmáckého mazáctví.
Je dost možné, že je to klamná představa, ale obzlášť krkolomný formát pdfka na obrazovce a nechuť listovat ve vytisknutých nesešitých papírech mě přiměla k tomu, abych tu klamnou představu neměl čas překonávat. Ale kdoví, co bude zítra. Teprve teď se dozvídám, že je Kafe jaksi "oficiální".
aleš-novák
21. 12. 2010
JEN TAK PRO OSVĚŽENÍ A PRO ZÁBAVU....
Ten má právo kritizovat, kdo má odvahu pomáhat.
/Abraham Lincoln/
Kritici jsou vši, které lezou po literatuře.
/Ernest Hemingway/
Je mnohem lehčí kritizovat, než mít pravdu.
/Benjamin Disraeli/
Kdo je nejostřejším kritikem? Neúspěšný diletant.
/Johann Wolfgang Goethe /
Schopný autor tvoří, neschopný poučuje.
/George Bernard Shaw/
Špatného kritika poznáte podle toho, že začne mluvit o básníkovi, a ne o básni.
/Ezra Pound /
Ze všech soudců je znalec nejshovívavější.
/Friedrich Schiller/
Kritizovat - to je usvědčit autora, že to nedělá tak, jak bych to dělal já, kdybych to dovedl.
/Karel Čapek /
Kritizování druhých ještě nikoho nezbavilo nutnosti vlastního výkonu
/Noel Coward/
Psát pro kritiky se nevyplatí, stejně jako dávat přivonět ke květinám někomu, kdo má rýmu.
/Anton Pavlovič Čechov/
Kritik musí všechno znát a zbytek si domyslet.
/Marcel Proust /
A TAK DÁLE A TAK DÁLE....
Autorská čtení naráží na jeden problém... většina amatérských básníků/literátů neumí veřejně vystupovat. Takže se mnohdy kvalitní texty změní v drmolení a bez jejich dodatečného přečtení v papírové, nebo WWW verzi, je jaksi nezachytím. Pokud je báseň čtena, má být celkový projev v souladu s obsahem (což velmi dobře zvládá např. pan Mirek Kovařík).
Já osobně preferuji osobní setkání, ale někteří zdejší básníci nebydlí zrovna při ruce. :D A má přítelkyně si mne našla na Písmáku, v rámci domluvené literární spolupráce se ukázalo, že k sobě máme o kousek blíž. Tolik k virtualitě. :-)
Měl jsem na mysli osnovu = koncepci textu, ale také koncepci myšlnekovou, vždyť pleteš páté přes deváté. Začínáš nějakým tvrzením, které absolutně nemáš ničím podložené a pak se rozpovídáš, jenže ti dojde, že jsi se dostal někam, odkud není cesty, tak přichází ono lapidární: Ovšem zpět ke kritice, což svědčí jen o tom, že sis to za a) nepromyslel dopředu a za b) ani sis nedal tu práci, aby sis to po sobě přečetl a třeba to nějak upravil, zbytečné odstavce vyházel a věnoval se opravdu tomu, co chceš říct.
Co se dotýká stylu. Stačí si přečíst pasáže typu:
Velkou slabinou místní kritiky je taktéž, že hodnotí jednotlivé básně, nebo nanejvýš sbírky. To je úplná blbost.
Tu druhou větu sis mohl odpustit. Nenese žádnou hodnotu. První věta by šla napsat lépe, kdyby sis to po sobě přečetl s měsíčním odstupem, tak bys to nejspíš také uznal.
Dále nikde neuvádíš, proč je to podle tebe blbost. Hážeš nalevo napravo nějaké tvrzení, ale nikde nepíšeš, jak jsi k tomu došel.
Atd etc.
Už teď jsem tomu textu věnoval víc času, než ty sám. Nebo se mýlím?
Dobrá, zřejmě si opravdu nerozumíme. Každému jde totiž o něco jiného. Ty máš samaritánský komplex, nečteš pro radost, že třeba narazíš na něco dobrého, co tě potěší, co se ti bude líbit. Čteš, protože si myslíš, že někoho objevíš. Ty nechceš najít a sníst slaďoučkou mandarinku, ty táhneš do pralesa, abys našel nejplodnější strom. Tak to potom chápu, ale opět, to je tvůj boj. Nic ti nebrání to dělat, na druhou stranu, není to jediná dobrá cesta.. čili nevyčítej a nehaň cestu dalších, kteří sem šli za jiným cílem.
Upřímně, pokud to vidíš takhle, tak tvůj příspěvek nejen postrádá smysl, ale je i dost narcistní.
Ehm... Nebrat vážně moralizování?:D To je holý nesmysl. Pokud moralizuješ, musíš to nutně brát vážně. Spojení nevážné moralizování bohužel samo sebe vylučuje. (A jsme opět u slov a jejich významu.)
Je to trochu jinak. Kafe je řešením situace na písmáku, bylo tak od začátku koncipováno. Snad s tím dodatkem, že nejen na písmákum ale na internetových literárních serverech obecně. Nejde tedy o žádný cizorodý projekt, který by měl podle mne řešit odněkud situaci tady. Kafe je tady, kafe je přímo na písmáku. Sporadický zájem o jeho obsah pouze ukazuje, že literatura v silném slova smyslu je i na písmáku zájmem minoritním. Kafe umožňuje této reálné minoritě být vidět, mít tvar.
Mandarinková metafora je evidentně nějak ošemetná... abych to teda nastínil jinak: Na písmáku jsou amatéři, z velké části diletanti. Spousta špatného v jejich tvorbě jsou chyby, které nelze uvidět z jednoho díla. Nevím, co je chyba a co potenciál, který je třeba podporovat. Tolik těch chyb je.
Mám pocit, že si nerozumíme. Mě nejde o konzumaci. Kdyby mi šlo o konzumaci, tak si vezmu doma knížku a poměju se víc (a jakože to většinu času tak dělám!).
Mě tu jde o něco dalšího, o kritiku jako pomoc autorovi.
Mimochodem, na moralizování není nic špatného - špatné je akorát brát ho vážně.
No, to už je otázka literární teorie a vnímání autora skrze dílo vs. vnímání díla skrze autora. Nezajímá mě strom, je mi fuk, kolik má větví, jestli ho zasadili loni nebo zda je stoletý. Taky je mi jedno, jestli vyrostl v lese nebo ho má někdo na zahradě. I to, kolikrát ho nakloval datel a jestli má kůrovce je mi u p... Záleží mi právě na té úrodě. Jako každému konzumentovi. Ale pravda je, že tohle je dost ošemetné téma. Jak jistě ví mnoho literárních vědců.. S tím souvisí i autorské čtení / internet. Ovoce si můžeš natrhat, ale v zimě si dojdeš pro čerstvé do zeleniny. Stejně tak tam půjdeš i pro mandarinky, které v našem pásmu nerostou.
S "místem pro vlastní názory" se mnou nehneš. Není jedno, jak se čemu říká. Pokud by tam bylo napsáno: "místo pro vážnou kritiku", pak ať se každý čapne za nos. Dokud tam je to, co tam je, čapej se ty, protože moralizuješ nad něčím, co je pouze tvůj vlastní havran. A že na pojmenování nezáleží? Zeptej se právníků, řeknou ti:D. A pokud pořád trváš na své pravdě, zajdem spolu konvalinka do čárového kódu, zaženeme močení žehličkou a probereme to.(Na pojmenování záleží.)
Jinak jsem samozřejmě pro diskuzi, ale musí být o čem. Hádat se dvě hodiny nad hovnem a dokazovat, že je psí a ne hadí, fakt cenu nemá..
StvN: Tys zatím taky nic konkrétního (ke konkrétním místě v textu se vázajícího) neřekl.
Žehráš na nekoncepčnost díla. Nevím sice, kterou koncepčnost máš teď na mysli, jestli strukturu úvod, stať a závěr, myšlenku vyjádřitelnou jednou větou nebo co.
Nebo snad chceš, abych místo vyjevení určitého živého typu myšlení vyložil, proč se takto má myslet, popřípadě jak se to dělá, že člověk přijde na takovéhle myšlenky? Že to má nějaký základ, nad kterým se mezi učenými lidmi obecně přitakává?
ArnieR: Ale jak můžeš zjistit, které mandarinky jsou sladké a které nahnilé, dokud nevyzkoumáš, jak vlastně mandarinka vypadá? Protože každý strom plodí úplně jiné ovoce, a o strom nám jde víc než o ošatku, ne?
Místo pro vlastní názory - to je právě to, že vůbec nezáleží, jak je to pojmenované. Ohlížet na to je stádní.
Sama doma, proč ne. Ale autor tě neuslyší, leda bys to nadatlovala do diskuse a nahlodala tím ovzduší, ve kterém se pohybuje kritika (tedy mezitím už zase nepohybuje, protože je teoreticky svedená do pošty, haha).
Takže máš vlastně pravdu, není třeba se vztekat nad tím, co je psáno pod díly, ale o to nejde. Jde každému spíš o to, co tam píše on sám.
Četl jsem toho dost na to, abych mohl komentovat to, co jsem komentoval. Nešel jsem do detailů. Ostatně, když ses takovej haur, tak se mnou diskutuj a ukaž mi, kde se mýlím, tím nejlépe dokážeš, že jsem četl špatně nebo jsem to nečetl vůbec. Zatím máš jen hubu plnou keců, ale nic konkrétního jsi neřekl.
Jinovata: Tak to řekni, že díky existence Kafe není třeba se snažit o to samé uvnitř databáze písmáka. Já s tím výrokem problém nemám, říkáš-li ho ty.
Lakrov: Jistě, i tak to jde říct, že jde o "kdo s kým", ale je-li třeba klaku rozpustit, nemůže se mluvit o tom, že je klaka špatná - na to má obranné reakce.
StvNe, já mám poněkud jinou představu o komentáři napsaném pod jakýmkoliv textem, a taky tu s tebou diskutuju. "Nedočetl jsem" + hodnocení = kravina. Jestliže ti to nestojí za dočtení, tak ti to ani nemůže stát za komentář.
Pro Prosecký: Pra-facebook je docela veselé slovo; jestlipak jednou v češtině zdomácní...
Téma je vpravdě zajímavé a myslím, že se dotýká místa, ze kterého vylétají vosy. Nicméně si dovoluji s většinou nesouhlasit.
1. Nikdy nečtu autora jako celek. Pokud se toho dopustíš, je jasné, že musíš hodnotit celek buď kladně nebo záporně. A to je, jako kdybys koupil deset kilo mandarinek a kromě všech slaďoučkých sežral i pět nahnilých a tři prolezlé červy. Papat se má každé dílo zvlášť. (Nehledě na to, že by mne zajímalo třeba komplexní hodnocení Nezvala:D.)
2. Místo pod dílem, které vzletně nazýváš místem pro kritiku, má poměrně přesný název "názory čtenářů". To myslím mluví za vše... (Pokud by bylo potřeba vysvětlit, jsem ochotná.)
3. Pro mě mají autorská čtení jistě své kouzlo, ale jako tvor pomalejší a labilnější si často potřebuji přečíst dílo několikrát (a nebo prostě chci) a až poté si zařvu (klidně i sama doma): Líbí!
Čili: vložil jsi kůži na trh - odvážné, nicméně mám pocit, že jistě ani ty nebudeš s tím, co jsi napsal tak docela souhlasit.
Stejně tak já bych mohl říct, že díky existence Kafe, není třeba se snažit o to samé uvnitř databáze písmáka. Ruku na srdce, proč kritika přímo v písmáku není to pravé? Protože tam nepatří. Je to jako chtít živou kritiku přímo v šuplících autorů.
A podoně jakou autor tohoto článku se domnívám, že nemá smysl považovat zdejší sekci kritiků za instituci nebo po ní něco takového dokonce požadovat. Je to přece všechno jen hra, pěkná hra... když si ji vzájemně nezošklivíme.
Pohladilo, Lakrov
V tom článku je několik zajímavých, pravdivých postřehů, a taky několik informací, neodpovídajících Písmákem provozované praxi. Takže asi nemá smysl diskutovat o poměru "co za kolik" (ve vztahu k napsaným a obdrženým kritikám), ale spíš o relacích "kdo s kým" (ve smyslu autor a okruh čtenářů/kritiků, kteří budou reagovat na jeho tvorbu). A podoně jakou autor tohoto článku se domnívám, že nemá smysl považovat zdejší sekci kritiků za instituci nebo po ní něco takového dokonce požadovat. Je to přece všechno jen hra, pěkná hra... když si ji vzájemně nezošklivíme.
I ty sadisto.
Nebudu to číst, protože mám trochu jiné představy o slušně napsaném textu.
Až to napíšeš na nějaké slušné úrovni, tak si to rád přečtu.
Házíte si tu jakýmisi pravidly - kde jste k nim přišli? Přečetl jsem si pro jistotu znova Pravidla serveru : nic o kritikách a tipech a bůhvíočem ještě. Čili žádná pravidla - jen něčí obecně vytvořená ničím konkrétním nepodložená domněnka
A co takhle říct: "Mimoň, v něčem máš asi pravdu." Jenže to bychom chtěli moc. Takže zůstává rčení o potrefené huse...:). Líbí se mi jak se páni kritici hádají, nicméně, ruším si avíza... Nikdy nepřiznají, že by jakýkoli jiný názor než jejich mohl mít stejnou (ne-li větší) hodnotu, než ten jejich.
add 1 a 4) že tys divný je poměrně irelevantní
add 2) předstvuješ-li si někoho pod nickem, je to pouze na základě toho, jak se vyjadřuje, což je aspoň fér.
add 3) očekáváš-li všechno od všech, musíš být často zklamán. principielně filosoficky je to moc pěkný heslo, ale prakticky je to kravina. očekávat od holčiček v dětské lední revui trojitýho axla je docela i o hubu. jejich.
Mimon - cisla rikaji, ze nepotrebujes psat kritiky 5-10 lidem, abys dostal sam tip
Metta: Já nechci, aby v tom textu lidé hledali to, s čím se mohou ztotožnit, tj. nechat se tím názorem zotročit.
Oldjerry: dík za podporu!
afrominerva: Klídek, tady se na malé a velké ryby nehraje.
Kamil Sikora: No jasně, souhlas, je to trenažer, ale o pozici autora mi tu teď zas tak nejde, to by bylo na samostatný text.
Jinovata: Kdyby to bylo v pořádku, ani Kafe by se nemuselo vydávat. Je zapotřebí určitá péče (ostatně od slova pečovat je odvozena kultura). Na tu péči máme, zdá se, rozdílné pohledy. Což je fajn. Mě tu jde o rozšiřování rejstříku, ne o řešení problému, protože tenhle problém nikdy nebude moci být vyřešen.
blbjenka:
1) Sorry, já jsem svědomitý člověk, pro mě není rozdíl mezi doporučením a pravidlem, dokud to pravidlo neprokouknu... a tak nějak podle sebe soudím i druhé.
2) Obsah nelze oprostit od předsudků. Vždycky si budeš pod nickem někoho představovat. A na netu je tahle představa tisíckrát vzdálenější skutečnosti.
3) Má smysl očekávat vše od všech. Nic jiného smysl nemá. Což neznamená, že bych se choval vždycky smysluplně, ale nejsem na to nijak pyšný.
4) Já na čtení poslouchat chodím, když už tam zavítám
5) viz bod 3... osobně si myslím, že ostatní to nemá co zajímat. Ať čtou radši autora samotného než moje rozbory.
Hundulin: Ano, a taky pozvat holku na rande je sexuální obtěžování.
Něžný_debil: No jó, to bychom byli všichni rádi, kdyby nám naše dílka byla zhodnocena. Ale primárně jde o to, jestli má kritik vůbec co říct. Protože kdyby neměl, a přesto mluvil z donucení, tak mele hovadiny. To nejde na povel.
Juno: Ale tak to je samozřejmost, že když žvejkačky, tak Orbit, když sporťáka, tak Ferrari a když internetovej server s básničkama, tak písmák, o tom žádná:-).
Zbora: Dík, jen ten výběr nikde nevidím. °_° System error?
StvN: Dočti to a pak až frflej.
Prosecký: No, mě by o těch devadesát devět procent nedokázalo jít.
Vaud: Čísla nic neříkají.
Všem díky za zastavení a za reakce.
Všem díky za zastavení a za reakce.
Vaud
Publikovaných děl: 172
Obdržených tipů: 5195
Obdržených výběrů: 133
Napsaných kritik: 9163
ted jsem asi 8 mesicu nic nevlozil, ale jednu dobu jsem mel shodny pocet tipu s poctem kritik - literatura neni prespolni beh, tak zdejsi parametry jsou platne jen pro Pismak.
Slyšel jsem spíše o pravidlu deseti: na jedno dílo deset obdržených tipů a na každý obrdžený tip napsat deset kritik. Toto pravidlo přece není závazné. Má jenom autora vést k tomu, aby se zamyslel, jestli ho vůbec někdo chce číst a aby se přinutil číst díla ostatních a tak dostat reflexi.
Jinak mi to celé připadá odtržené od reality. Z 99% se tu bavíme. Je to koníček, ne nahrážka za národní obrození. 1% je tu skutečně na trenažeru, jak píše Kamil Sikora.
Já jsem to nedočetl.
Přijde mi to psané bez koncepce.
Uvědom si, že v průběhu života určité entity na určitém serveru, se působení této entity mění a ty jsi zdaleka nedosáhl konce, takže tvé současné názory se za pár měsíců aktivního života změní. S touto myšlenkou vůbec nepracuješ. Ty si prostě představuješ, že jsi už všechno odhalil a že tak to prostě je, takže ani nevidíš, jak hluboce se mýlíš.
Každopádně to není ta největší chyba. Největší chybou je, že to nemá koncepci, podlě mě jsi to neměl moc promyšlené a moc jsi na tom nepracoval.
dost možná od obojího trochu, ale proč zrovna jeho pleteš do debaty o zdejším proletariátu, to je mi záhadou. a taky bys mě nemusel komolit. je mi fuk, žes kritik, já jsem tu dýl! :)
Přestože mi spousta věcí v textu ne úplně štymuje (při takovém záběru snad ani nemůže), výběruju, protože je to sonda, která má alespoň hlavu a patu a zdá se, že se opírá o dlouholeté zkušenosti.
Blběnka: je Zbyněk Hejda narcis nebo spíš exhibouš?
Mně osobně záplava výkřiků pod texty baví. Člověk se z nich dozví kolikrát spoustu různých zajímavých věcí :)(jako třeba já dnes od blběnky) Byla by tu strašná nuda, kdyby nebyly.
A jo, je to tak, s tím fejsbůkem. Jenže tenhle fejsbůk mi připadá přecijen trochu decentnější.
Něžný_debil
14. 12. 2010Něžný_debil
14. 12. 2010
je hezké že si dáš snahu - sepsat kritiku na několik A4 - i že si pročteš i víc děl od daného autora - ale podle mně chyba myslet si, že každý sem píšucí autor tvoji kritiku ocení - někdo sem prostě píše, pro radost, protože se mu chce psát - možno, dřív než někomu tu esej sepíšeš, by ses ho mohl ve vzkazu taky zepatt, jestli o takovou esej vůbec stojí - a pokud svou esej vnímáš ako své dílo - tak mi zase přijde lepší, než posílat do mailu, fakt to tady uveřejnit ...
nebo stručněji - někdo kdo o tvou eseje nestojí, to může od tebe považovat i za spam
chvlályhodná snaha
s čím nesouhlasím:
1) většina běžných čtenářů o žádném prvidle pěti v životě neslyšela a slyšela-li, pochápala to jako doporučení, nikoli jako pravidlo, jehož nedodržování by vedlo... k čemukoli
2) anonymita internetu má svoje pozitiva, právě to že nevím a nechci vědět, je-li na druhém konci drátu uhrovitý puberťák nebo obtloustlá mamina s mastnými vlasy, profesor literatury nebo řidič hovnocucu mi umožňuje oprostit se od jakýchkoli předsudků o mluvčím a soustředit se pouze na OBSAH sdělení
3) že tu spousta lidí nezná teorii literatury, tomu se nedif, leckdo tu nezná ani pravopis. má smysl něco takového očekávat od maminy na mateřské, která si přišla odpočinouut od plínek a vypsat se ze svých pocitů? skutečné literární ambice tu má pouze několik jednotlivců
4) čtení jsou pro narcisy a exhibouše, NIKDO tam nechodí poslouchat
5) že své rozbory posíláš soukromě je škoda, mohly by být zjímavé i pro ostatní, ale považovala bych za rozumné si napřed zjistit jestli dotyčný o něco takového stojí a jestli je SCHOPEN si z toho něco vzít, aby to nebylo plýtvání časem
Kritiku větších celků provozuje časopis Kafe. Stíháme se věnovat všem autorům, kteří píší dostatečně dobře a pošlou nám nějaký celek svých básní. Písmáci o této možnosti vědí. Vše je tedy v pořádku.
Kamil Sikora
14. 12. 2010
Hm, to je hezké. Já bych ku příkladu kritiku ocenila. Ale ne jenom zvolání stylem: Je to prostě špatné. Čekala jsem tady na Písmáku víc. Je pravda, že pochvala potěší, ale naprosté odsouzení dokáže také znechutit. Každopádně každý nějak začínal.
Zatím jsem se setkala s jediným člověkem, který mi tady dokázal dát nějaký popud k sebezdokonalování. Jeden mě i znechutil. A to jenom proto, že jsem byla ochotná k dialogu.
Kritiku jsem hledala po své desetileté odmlce ve psaní. Ale ne odsuzování.
Budu nadále doufat, že místo výkřiků: Je to prostě kýč (dokáži pochopit, že kritik čte asi podobné věci pořád dokola, ale je snad jasné, že každý píše ze sebe. Ať protřelý autor a nebo studenka zamilovaná od svého profesora.).Ono to asi nejde napsat jinak. Opravdu ne. Ale pokud ne, tak budiž.
Doufám, že jako naprostý nováček tímto nikoho nepopudím. To bych opravdu nerada. Jsou tu i lidé, které dokáži prohlásit (alespoň ze svého skromného pohledu) za autory s velkým A. Já jako miniautorříček s možná i mikro áčkem tady kritiku hledám. Hledám zlepšení a možnost růstu. Možná se i dočkám. Každopádně jsem i za tuto možnost vděčná. Ne každý má šanci chodit na nějaké čtení.
S většinou toho, co je tu napsáno, souhlasím. Jenže já nejsem ten, jehož slovo by tu mělo nějakou váhu. Tak si počkáme, co bude dál... Třetí blbec