Ivan Hlas - Za barevným sklem

Za barevným sklem

Ivana Hlase jsem objevil v roce 1993. Jako blesk z čistého nebe mě tehdy zasáhl film Šakalí léta. Hlas napsal do filmu rokenrolové písničky tak, že naprosto přesně zapadly do atmosféry padesátých let. Spousta jeho písní stačila už zlidovět. Sehnal jsem zpětně všechny jeho gramodesky (ano, v roce 93 se jednalo ještě o vinylové desky) a když vydal něco nového později, doplnil jsem sbírku. Teď mi k hudebninám přibyla i knížka. Byl jsem docela zvědavý, jak se známý autor písňových textů popasuje s prozaickým textem. A musím říct (ač jsem v tomto případě čtenářem velmi zaujatým),  že to dopadlo dobře.

Když jsme byli malí, „barevným sklem“ jsme pozorovali svět. Nacházeli jsme tak nové odstíny okoukaných věcí kolem nás. Něco podobného se v knize Za barevným sklem podařilo i Ivanu Hlasovi. Ukazuje nám sám sebe od základní školy až do ranné dospělosti. Pohledem kluka, pro kterého je na začátku velkým problémem jít do obchodu pro „pět deka droždí“, kluka, který je silnějšími spolužáky odstrkován a šikanován, kluka odkojeného Jackem Londonem (ale později  mimoděk poučeného i Arthurem Londonem). Hovorová čeština hodně pomáhá k vykouzlení dojmu, že čteme vyprávění malého chlapce. 

Pubertu autor prožíval v období nastupující slávy Beatles, a tak není divu, že i parta kolem něj má touhu proslavit se vlastní muzikou. Půvabný je zejména příběh o vzácných houslích předělaných na kytaru podle vzoru Paula McCartneyho.  Nadšení muzikanti mají na chvíli před sebou velmi široké obzory, vždyť  v tehdejším komunistickém Československu dochází k mírnému kulturnímu uvolnění (viz Nová vlna ve filmu). Vyhlídky se ale postupně uzavírají po srpnu 1968 a sovětské okupaci. To je i téma posledních  kapitol Hlasovy knížky, okořeněných bohatýrskou historkou o tom, jak otec použil konvoje ruských tanků místo taxíku pro cestu noční Prahou z flámu. 

Mohlo by to být i nostalgické vzpomínání na staré časy, možná paměti zkušeného (záměrně nepíši starého) folkaře-rockera. Spíš jde ale o autentický pohled na atmosféru starých  Dejvic,  o vyprávění ,jak se rodily první lásky, zrady a přátelství na celý život. Autobiografičnost knížky je autentická do té míry, že se v ději dají rozpoznat motivy a okolnosti vzniku později známých písní (Aranka, ona nosí červenou sukni…, trable s Kateřinou, možná by se tam dal najít odkaz i na píseň „Mám tě rád“ ze Šakalích let, nemluvě o závěrečné písni „Na počest hrdinům…“ z téhož filmu ). Pro čtenáře může být přínosem, když hudební minulost autora aspoň trochu zná, ale v žádném případě to není nutná podmínka pro příjemný zážitek z knihy.

Ivan Hlas: Za barevným sklem

Ilustrace Vojtěch Kokeš

Předmluva Petr Šabach

Vydalo nakladatelství Maťa v edici Česká radost,  140 stran, 2010