Vyznání

I.

Miluji
plosky tvých nohou
kuličky prstů bezkrevné, bílé
z pámelníku skutálené

skrývám se v prohlubních
a je to jako když Print píše
své nepatřičné epištoly
ze kterých si prokousnu rty i tváře…

(místo framykoinu
použiji
autotransfúzi
                    slz)

II.

Miluji tvé holeně
ostrá kost zvedá kůži
nekonečně dlouhá
třpytivá, křehká jak
Aletschgletscher
                       nejdelší ledovec alpský 

III.

„Lilinka
má malá kolínka“
zpívala  babi ukolébavku
a
„spi už, kočico“

Tak spávám
mezi tvými koleny
z jejichž anatomie mám výbornou                                                                                
                                                 (a která miluji)