Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seD n ě n í
29. 05. 2011
31
21
2363
Autor
Honzyk
Chodím si pod slunkem
Den drží mě za ruku
S ním vrásky sbírám
ať jdu kamkoli
procházíme minulostí vlastní
Až večer umře mi
Tak ho houpám
krmim a ve vaničce koupám
Dívám se shovívavě
jak do hromádky vzpomínek mi kope
Vždyť najíst nám všude dali
jsme kluci denní - přijíždíme stopem
*
Až večer v pokoji motelovým odhrnu záclonu potrhanou
čeká nás noc
Den unavený lehne si na bok
aby mračna viděl proti Měsíci
(to mívaj rádi kluci denní)
Já povim ámen
na bok otočím se
Jsem sám a fest
Ale to nic
zejtra se to změní.
21 názorů
sepotvkorunachstromu
31. 05. 2011
po prvních dvou řádcích / že je ti snad hůř/ jsem jen zírala, cos z toho úvodu uvařil. oblibuji si
brackenridge
29. 05. 2011
Jsem sám a fest
Ale to nic
zejtra se to změní.
sympaticky optimistické *
(odrhnu - odhrnu?)
tak ho houpám, krmím a ve vaničce koupám -
asi to nejlaskavější co lze pro den udělat, ale to jednomu dojde až mu to naservíruješ... no jedna krása, skoro jako mračna proti měsíci nahlížená z boku...
t*
Sebastiana
29. 05. 2011
Krásné.Hezky to plyne. A dokonce i pro mě, pro úplného laika,jasné a srozumitelné, a to je co říct. Tip.
docela často používáš personifikaci, líbí se mi to, mile to zlidšťuje svět