HIC

Horko

v zapomenutém kožichu

probublává chlupy

svědí

šrámy pálí

oblékl jsem ho o vánocích

neb na silvestra

mezi určitě

stál jsem venku

koukal na stromek za oknem

hlídal tvůj stín

popocházel pak jste usedli

já potáh´cígo

popotáhl nosem

rozechvíval zimu

zapomínal v tramvaji

žmoulal lístek

ještě tam je

v kapse je

neoražený

bude se hodit až zase pojedu zavzpomínat

doufám

bude sněžit

ať nevypadám jako vůl

jednou ho sundám

určitě