Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDopis z prezidentský kanceláře
Autor
Honzyk
....před lety jsme vyjeli učinit pro Reflex rozhovor se slovenským prezidentem Kováčem.Večer před návštěvou Hradu jsme se s Radkem Slánským ožrali...všechno mi tenkrát, pamatuju si, připadalo nějak nudný a zbytečný : tak jsem mu nakecal, co všechno jsem si v "monitorech" o prezidentovi načet...třeba že pan prezident Kováč má tajnou farmu, kde pěstuje kachny a že se jeho manželka v hotelu Borik musela učit jíst s ostatníma dámama příborem... Radek si všechno klopotně zapsal...to bylo ve středu. *** V pondělí na celoredakční poradě mi šéfredaktor povídá:"Františku, pozdravujou tě z kanceláře prezidenta Slovenský republiky..."
Vážený pán šéfredaktor,
dňa 12.10.1993 navštívili pána prezidenta Michala Kováča Vaši redaktori F.Ružička a R. Slánsky a Váš fotoreportér.
Žial, ich správanie sa vybočilo z noriem slušnosti. Nielenže nedodržali dohodnutý čas návštěvy (oneskorili sa) a okruh otázok dohodnutej témy , ale hlave štátu položili nefunkčnú a provokatívnu otázku: či vraj chová "kachny"? Azda zabudli, že pán Michal Kováč je prezidentom štátu v strednej Európe a nie farmárom v Amerike. Rovnako na recepcii, ktorú uskutočnila Slovenská národná galéria, oslovil pán Ružička pani Emíliu Kováčovú, manželku prezidenta, s nevhodnou a čudnou ponukou, že pre ňu kúpi a daruje jej "české botičky"(???).
A preto by som si Vás dovolil požiadať, aby redakcia zaslala rozhovor s pánom prezidentom Kováčom na našu autorizáciu. Zároveň Vás žiadam, aby ste nepoužili v jeho článku snímky, ktoré Váš fotoreportér robil (napriek zákazu)
pri jedení pána Michala Kováča.
Tiež Vás zdvorilo žiadam, aby redakcia graficky stvárnila toto interview tak, že účelovo nepoškodí imidž slovenského prezidenta : to vychádza zo zlej skúsenosti s Vašimi redaktormi.
Za dodržanie mojich požadaviek Vám vopred ďakujem a verím, že prípadna budúca naša spolupráca sa už obíde
bez uvedených rušivých javov.
S úctou Mgr., Jozef Sitko
riaditeľ.
______________________________________________________________________________________________________________________
No, přišli jsme fakt o půl hodiny pozdějc, děsný, to se stát nemělo. Kocovina jak prase.... Ale pana Sitka zřejmě nejvíc naštvalo, že jsme panu prezidentovi přinesli dort, kterej mu upekla moje babička. (Moc mu chutnal). Pak si oblík tričko s nápisem Reflex a bylo na něm znát, že by si s náma jen tak pokecal, že má všeho toho politickýho kolem sebe plný zuby. Třeba vzpomínal na svou první schůzku s Václavem Havlem.
"A zazpívali jste si taky, pane prezidente?" , zeptal jsem se například. "No, áno, hej....tu: "V domažlických lukach našel jsem ja dukát..." - a tak jsme zpívali , vzali se za ruce, kolem poskakoval David Kraus v těch nejčervenějšíchz džínách a tzv. kopytech /děsný boty/ - a ochranka se začala dokonce kejvat v tý velký pracovně do rytmu. No a na večerní recepci jsem se rychle skamarádil s číšníkama (důležitý!!) a zeptal se paní Emílie, jestli by nechtěla , abychom jí koupili
nějaký hezký boty na Václaváku u Bati, že by jí sekly... Smála se, nekecám...a dámy kolem ještě víc. Pak jsme si všichni zatancovali, mejdan dobrej....
Michal Kováč nás všechny před odchodem objal a mně třeba řek: "Veľa štastia, chlapček"-)...to bylo
v době, kdy po něm šel děsně Mečiar : rozhovor tedy nikdy nevyšel.
Zdraví F.R.