Pálava

Lednice

Už nejenom lidé,
ale také květiny a stromy, které nepoznáváš,
v zámeckém parku Lednice
poznávají tebe – nemohou se splést.

Narážím na problematiku egocentrismu,
která má problémy.


Noc vymýšlení vtipů

Jeptiška se srazí s prostitutkou
a říká – ta jeptiška – Potěš pámbú!
a prostitutka na to: Zaplať pámbů!

Mladej holub skáče do komína,
proletí až dolů, dvířkama ven
a vždycky potom vykřikne: SUPER!!!

Dívá se na to jeho táta holub,
až to nakonec nevydrží a de to taky zkusit.
Skočí do komína, vypadne ze dvířek
celej polámanej, smradlavej a špinavej
vod sazí a vůbec mu to nepřipadá „super“.
Řekne si, že to chce možná víckrát,
a tak si ještě párkrát namele zobák
až to nakonec definitivně vzdá a zavolá
mámu holuba.

Mámo, podívej se na něj,
pořád skáče do komína a vždycky zase vyletí
a křičí SUPER!!! jak se mu to líbí.
Ale já to zkoušel a vůbec to podle mě super není.
Zkus to taky, ať se pro jednou rozhodne,
jestli to je super nebo není.

Máma holub řekne, ale tady to trochu ztrácí,
protože by to mělo přijít bez uvedení,
SUPER!!! a skočí do komína.

Blondýna se probudí a dá si do kalhotek křečka.
Jde do práce, kde na ni už čeká netrpělivej šéf,
kterej ji vždycky strašně spucuje, když de pozdě,
a tak je blondýna nervózní. Otevře dveře šéfovy
kanceláře, von se na ni podívá a řekne,
kam tak pozdě? A ona na to...

Bavěj se dva indiáni o tom, jak fungujou
železniční výhybky. První indián je Apač
a říká, že výhybka je ostruha, kterou ztratil
ohnivý oř Muhukaka, když se srazil
s náčelníkem Atašvatlou, který se mu postavil
do cesty vlastním tělem. Druhý indián je
také apač, takže se nakonec shodli.
Rozhodli se, že tu shodu zapijí ohnivou vodou
a ten první hned že pro jednu doběhne
do svého tee-pee. Když se už hodinu nevrací
druhému apačovi dojde trpělivost a jde se
za ním podívat. Jaké je jeho překvapení,
kdyžho najde ležet před stanem na zádech.
Sehne se k němu, je z něj silně cítit alkohol,
v ruce má prázdnou flašku ohnivé vody
a hlasitě chrápe. Indián ho propleskne a okřikne ho
co se s tebou prosímtě stalo!? On škytne,
pomalu se postaví a řekne

– – –

a) Platíš mi kolu.
b) Postavil jsem se ohnivé vodě tak,
jako se Atašvatla postavil Ohnivému oři.
c) pokračovat v příběhu ještě dál.


Nové Mlýny a Pavlov

Vrak lodi připlul blíž
a potopil se, ale
zůstal mu zadek nad vodou.

Ryb že bys kapra
chytil i muškařením,
pitomců na kolech
víc, než blbců pěšky.
Názory v kempu.

Zahleděl jsem se přes vodu k Pavlovu
a pomyslel si nad zvlněným obočím: Pro místní mrtvé dědy vinaře,
radostný život byl tím, co pouštěli hlavou i z hlavy,
a práce tím, na co vzpomínali. Ironicky
pro Nové mlýny a Pavlov, vážně
pro mého dědu z Tupes.


Věstonice

Můžeš snad odolat vínu, jehož kořeny se dotýkají
dosud nevykopaných vykopávek? Ptá se tě Pražák,
ale to říkám jenom pro nenávist, kterou to slovo nese,
nikomu nevysvětlíš, že jsi z Kuchaře,
že jsi z Horních a Dolních Věstonic
odjížděl ve větru a dešti, ať už to znamenalo cokoli.


Břeclav

Vrací se nepřítomný úsměv
krajině, která tě ztrácí.

Ne že v ní nejsi, ale že prázdná
na sebe nepomýšlí.

Vlak, kterým odjíždíš je jenom náhodou
i vlakem historickým.