Jaromír

Zahlédl jsem zpoza okna auta Jarouška

šoural se pomalu podél domu

o jehož zeď se podpíral…

byl to smutnej pohled

vyučil se horníkem

ale moc dlouho v tom dole nevydržel

„sem byl kurva hubenej a slabej

dělali si ze mě kurva chlapi srandu

když sem kurva byl na první šichtě

ten vejtah kurva jel dolů  tak rychle kurva že sem se z toho pochcal

nebylo to kurva s chlapama dobrý

byl sem kurva slabej na ruce i na plíce

ani chlastat sem s nima kurva nevydržel

ale když mi kurva nasrali do sbíječky

a já byl kurva po šichtě celej od hoven

tak to už kurva bylo fakt na hovno “

skoro za každým slovem říkal kurva

pak se usadil v chemičce

na úpravně vody

kde se toužil stát parťákem

to byl jeho sen

řídit provoz

a tři lidi pod sebou

jenže jednou stáčel cisternu s louhem v sandálech

uvolnil se ventil a ta svině lepkavá žíravá

mu poleptala chodidla

na jediný na co se pak zmoh bylo

že furt dokola opakoval :

„Kurva podruhý sem se kurva narodil“

- jasně že měl mít pracovní obuv

sen o parťáctví se rozplýval

nebejt toho, že tam jiný borci udělali ještě větší průser

pár jich umřelo

pár odešlo do důchodu

a pár jich šlo dělat obchodní cestující

asi by se parťákem nikdy nestal

jenže lidí nebylo

Jaroušek byl služebně nejstarší

provoz ovládal slušně

a tak se zapomnělo na louh

a Jaroušek usedl na parťáckou židli

pár roků před důchodem

a parťákoval skvěle

lidi řídil s bravurou

to ostatní taky

a to že jeho zápisy

v provozní knize

nebyly zrovna podle pravidel

„čerpadlo elektrycky zajištěno

nejde mýchadlo“

na to sral pes

jednoho dne ale nepřišel do práce

poslali zprávu z hradecký nemocnice

že prej u nich leží

trvalo dlouho než se objevil zpátky

přišel se jen rozloučit

ty jeho divoký oči byly naprosto vyhaslý

hlas tlumenej

sotva dýchal

„ mám to špatný

už se nevrátím

mám prej srdce na hadry

doktoři mi řekli

že buď operace

při který ale prej skoro jistě umřu

a nebo tohle živoření…

…na operaci nejdu“

podal všem ruku

oči měl mokrý

naposled se prošel

po svým milovaným provoze

a pak poprosil jestli mu neseženem dispečerský auto

aby ho odvezlo domu

že prej víc jak půl kiláku nemůže ujít

poslední slova

který jsem od něj slyšel:

„tohleto je fakt hrozný

já už nemám vůbec sílu“

smutnej pohled

už to nebyl Jaroušek

ani jednou neřek

kurva.