zahlcený rubikem větví

Před odleskem

v zrcadle

zakrytém záclonou

padají víčka k podlaze,

k rošádě z parket,

kde hledávám

svůj stín,

neposlušný proutek

ohebný až k prasknutí,

Schizofrenika

silou květin zdvojeného,

Spasitele

co plazívá se Ti do kroků,

Mučedníka,

na kříži ve vlastní víře,

Kyselinu!

leptající čistou, bílou kůru,

Strom

zahlcený rubikem větví,

Kde hledávám…

Jí!

Její letmé pohledy,

Její dotyky prstů,

Její prsa, zježená mrazíky,

(vzrušením)

Kde hledám!

Sebe,

A svůj stín…