Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDOBRÁ RADA NAD ZLATO
02. 01. 2012
12
33
2626
Autor
macecha
"Kdo je vinen za to,
že necítím se živa?
Ty to nevíš zlato?
Starosti, zlost a špatné zdraví,
navíc vím, že se to neupraví,
už nikdy štěstí neprožiju.
Je to ve mně,
uvnitř hniju.
Snažíš se být milý,
nesnaž se,
mám emocionální kocovinu.
Ta je na vině,
že vše kolem vnímám ve tmě.
Jako, když tě zabije.
Tak nějak na hraně.
Prostě,
všechno zdá se býti zbabrané.
Vzdala jsem vše,
už nic nevyhraju.
Zachraň se a uteč!"
33 názorů
Kde růžové jsou brýle žití
zlata rada kde se třpytí
křivolakou cestou ve tmě,
marné je volání: Veď mě!
pro jiné duše zabloudilé
**
O tom však až v jiném díle...
Jarmilko, tak vlastně víš, jak na to!!!! Teď ještě, zařídit se podle toho.
Obě máme rohy,
to je potom těžká věc,
k trkání mám vlohy,
ale boj vzdám nakonec.
Než si rozbít hlavu,
to radši zeď obejít,
z depresivních stavů
pomáhá si dopřát klid.
Jarmilko, optimismus je mi poslední dobou vlastní :)
koloušku, je fakt, že občas je dobré držet se hesla "kto uteče, ten vyhraje." Jenže, já jsem beran a z boje nikdy neutíkám. Tluču hlavou do zdi. Uznávám, že někdy je toho příliš ... :)
Jarmila Moosová Kuřitková
03. 01. 2012
no, napsalas to tak sugestivně, že jsem tomu uvěřila, ale jsem moc ráda, že to není o Tobě, vlastně je mi líto, každého kdo tím trpí, taky si něčím podobným občas projdu
Správně, tak vem nohy na ramena.
Jinak máš samozřejmě pravdu a za tu T*
noc na spadnutí
03. 01. 2012
NaNov
... někdy je lepší pomocí neubližovat.... to jsi napsala správně, to jsem potřebovala slyšet. Díky. Sama jsem to neuměla správně pojmenovat.
Robinie, právě proto, že jsem to poznala na vlastní kůži, tak jsem to musela napsat.
Alegno, to opravdu není o mně. Já jsem se pomocí antidepresiv se svými nejhoršími stavy vyrovnala. Proto vím, jak se takový člověk cítí. Mám to, alespoň v současné době za sebou. Doufám. Díky.
NaNov, to jsi napsala přesně. Je to o pocitu, který se týká vnitřní nejistoty a následného vzteku na všechny kolem, ale především na sebe. Z toho není asi úniku, pokud si to člověk neuvědomí a neudělá s tím něco sám. Je také faktem, že takový člověk ztrácí přátele. A to je to nejhorší. Právě k nim směřuje moje rada. Protože, pokud člověk někoho zraňuje tím, že mu chce pomoci, je lépe, když odejde.
8hanko, díky. Není to o mně, ale i tak musím říci, že já už fakt asi nerozkvetu. Ve svém věku spíše uschnu ... :) Díky za hezká slova.
Květoni, jestli to právě není tím, že je ta zima tak divná. Možná to dělá s lidmi divy ....
Maceško, napsalas to tak, že i motýl má křídla z olova, umíš popsat svoje pocity, pojmenovat, jsi citlivá, ano dobrá rada nad zlato, nebo taky - babo raď, budu baba, i když jsem na rady alergická :-), dokud jsou kolem ti, co tě chápou, není nejhůř a podívej, kolik jich tu je a možná, podle veršů i někdo jiný
Žádného panáka, to by mohlo sklouznout k návyku... deprese krátkého dne - rozsvítit lustr, případně i další světla, začít zpívat... po chvíli sice uteče i pes, ale dostaví se pohoda, mám to vyzkoušené :-))
prosim, nikdy nehovor nikdy...aj ked sa Ti to teraz zda, urcite bude casom lepsie a znova zvnutra rozkvitnes...
Květoň Zahájský
02. 01. 2012
No páni! Taky mám depku. To chce panáka. Vydrž do jara, bude nám líp!!!! :-)*