Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Zlaté srdíčko

24. 01. 2012
23
30
3038
Autor
Marcela.K.

Jako by pokoušel se zrušit svět snáší se sníh a cesty k nám jsou bílé jsme zasaženi čistotou té chvíle a kde je odpověď (J. Skácel)

 

 

 

,,Ve zprávách říkali, že na horách musí zasněžovat umělým sněhem.

Stál  na chodbě u domovních dveří a oblékal si  bundu.

,,Tak jedeš se mnou …?“

,,Vždyť bude za chvíli tma,“ odpověděla bez nadšení.

,,Tma v zimě?!“ zasmál se.  ,,Sníh obléká i noc do bílé. Neboj, pojedu první.“

 

Čekal na ni už u vrátek. Běžky měl připnuté a klouzal se ve stopě jako malý kluk, který se bojí, že přimrzne.

Slunce se schovalo do naducaného nebe.

Podívala se nahoru:,,Bude sněžit.“

,,Nebude, a i kdyby, sníh ti neublíží.“

Odpíchl se hůlkami a vyrazil směrem k poli, které začínalo na konci ulice.

,,Sněhu letos máme  víc než v Krkonošíííích!“

Na kraji pláně se zastavil a ohlédl. Žena jela za ním, ale ve tváři …

Vlastně už ani neví, neumí v ní číst.

Dřív stačilo se podívat a věděl,  jestli se zlobí, nebo je spokojená. Teď už zná jen  otrávený pohled, ztuhlé rysy, štiplavé poznámky.

,,Podívej,“ řekl, když ho dojela.

,,Co? Na co se mám dívat?“ zase zaslechl v tónu jejího hlasu nezájem.

,,No, tabula rasa…“

,,Cože? Co to meleš?!“

Odrazil se a rozjel po bílé načechrané přikrývce. Ne, nenechá si tuhle chvíli zkazit.  Prošlapával stopu sněžnou plání. Bylo mu neuvěřitelně lehko.

Ženu měl na doslech, ale už se po ní neotáčel. Najednou zalitoval, že ji přemlouval, aby jela s ním.

Poslední čas mu připadalo, že už se neumí z ničeho radovat, zasmát se od srdce. Stále jakoby v ruce držela nějaký osten. Nevynechala příležitost jím bodnout.

 

****

,,Co myslíš, bude v lese hodně sněhu?“ volala na muže, který stál už u vrátek a připínal vodítko psovi.

,,Nevím, snad ne, ale boty si vezmi pořádný.“

Zaváhala. Pak vrátila na místo ty nové od ježíška a obula si staré. Přetrhla tkaničku, když si je utahovala a tak ji rychle  svázala, neměla chuť  zdržovat, hledat v botníku náhradní.

Seběhla po schodech. Na chodníku se smekla. Manžel ji zachytil. Rozesmála se.

Pes ji oběhl a ona se zamotala do vodítka.

,,Ty moulo, vždyť mi podrazíš nohy!“

,,No, dovol, jsem tě chytil!“ zasmál se naoplátku muž a vzal ji za ruku.

Slunce se schovalo do mraků, ale sníh ustrojil celý les do bílé.

,,Podívej,“ ukázala prstem před sebe. Za kmenem smrku se mihla veverka.

Pes pobíhal radostně kolem nich. Šli ruku v ruce, povídali si  a usmívali se.

Když došli na kraj lesa, rozprostřela se před nimi bílá, zasněžená pláň.

Pustili psa. Ten vyrazil jako střela přes pole k obzoru.

 

Rozběhli se za ním po cestě mezi poli.

Věděli, že se vrátí, ale měli chuť se jen tak proběhnout, stejně jako on.

 

****

Po té, co  je minula dvojice na lyžích, se zastavila.

Muž prošlapával stopu, když je míjel, usmál se na ni a ona mu úsměv vrátila.

,,Držte si toho psa!“ vyštěkla na ni žena na lyžích.

Dívala se za nimi a zesmutněla.

,,Co ti říkala?“

,,Prý si máme držet psa…“ odpověděla pomalu a stále sledovala očima ty dva , co se rychle vzdalovali.

,,Stýská se ti?“

,,Po čem?“

,,Po běžkách, po lyžích…“

 ,,Chtěla bych jednou jet ve stopě za mužem, kterého miluju…“řekla tiše.

,, Už to ale zůstane jen mým snem.“

,,Proč?“

,,Protože ty se přece, kvůli své pravé noze, na běžky nikdy nepostavíš.“

,,To je sice pravda, ale zase uznej, kterej chlap, může jako já říci, že má jednu nohu hezčí než druhou?!“

 

,,Namaluj mi něco.“

,,Do sněhu?“

,,Jo.“

,,Nohama?“

 

 

****

Když se večer vraceli lyžaři stejnou stopou, zastavil muž kousek od lesa:  ,,Musím …“

Na zemi, na kraji zasněžené lesní cesty, uviděl obrys velkého, vyšlapaného  srdce.

Vzpomněl si na jeden bláznivý slib.

Sundal rukavice, prohnul se v pase. Nakreslil do sněhu zlaté srdíčko.

 

Když doběhl ženu, řekl jen:,,A hned je mi líp.“

 


30 názorů

agáta5
12. 09. 2018
Dát tip

hezky si vymýšlíš


Marcela.K.
12. 09. 2018
Dát tip

To si jen ta holka na povale takhle vymýšlí ;-)


agáta5
12. 09. 2018
Dát tip

ach ta romantika... sněhu jako blázen, že ho už ani nebudu v zimě potřebovat :)


Marcela.K.
12. 09. 2018
Dát tip

 ... takhle to mám s tím sněhem ;-)


A.H.
17. 02. 2012
Dát tip
*

VH64
12. 02. 2012
Dát tip
+++++ Básník chtěl říct, že lyžař nelyžaře přečůral!

DavidPetrik
28. 01. 2012
Dát tip
Lehke a sympaticke. Jako ze zivota. Cekal jsem zapletku se zabehlym psem. Selhal jsem si spojit Skacelovu sloku s pribehem. Po precteni tomu spojeni uz rozumim. Dekuji.

Lakrov
25. 01. 2012
Dát tip
*

gabi
24. 01. 2012
Dát tip
do bieleho snehu zlaté srdíčko...hm hm... :) pekne si to *

...jo,je to na tipa*

Marcela.K.
24. 01. 2012
Dát tip
Dík. Jsem lenoch :-) na psaní, kdyby to stačilo "namluvit", byly by to romány.

woodeman
24. 01. 2012
Dát tip
Pro mne dobré. Nálady vykreslit umíš. Dokonce na velmi malé ploše a poměrně úspornými prostředky. To ti závidím. *

Marcela.K.
24. 01. 2012
Dát tip
Já vím, jak jsi to myslela, ale je to jen povídka...a možná to je i o tom, co kdo může tomu druhému říci...když ho miluje ;-)

Janina6
24. 01. 2012
Dát tip
Tak já třeba šmajdám strašně, taky nemůžu lyžovat, a klidně o tom žertuju, ale ta její první poznámka zněla spíš vážně... jak že lituje toho, že se jí to s ním nesplní. To si myslím, že mohlo bolet.

Marcela.K.
24. 01. 2012
Dát tip
Jani, to máš sice pravdu, ale nevím jakou máš zkušenost. Já naštěstí tu, že o svém hendikepu řada "postižených" umí žertovat. No, abych pravdu napsala, nejsem si teď jistá, jestli to je opravdu ta pravá :-)

Janina6
24. 01. 2012
Dát tip
Líbí se mi lehkost, s jakou píšeš, a přirozenost dialogů. V tomhle příběhu jsi na čtenáře snad až příliš hodná, předkládáš jim poměrně jednoduché schéma nespokojený pár x šťastný pár. Přesto mě docela zarazila pasáž, kdy žena zasněně líčí muži s postiženou nohou, jak by si přála… atd. Oba vědí, že se na lyže nikdy nepostaví a proč. Proto mi to připadne z její strany docela kruté. Myslím, že taková poznámka může dost zabolet a milující žena by to neřekla. Upřesňující formulace o „pravé noze“ to ještě podtrhuje – oni vědí dobře oba, kterou nohu má postiženou. Je to jen informace pro čtenáře, a ta, pokud ji tam chceš mít, by měla vyplynout z textu nepřímo.

Zuzulinka
24. 01. 2012
Dát tip
láska se vyvíjí, je jiná s postupem času, je rozhodně jiná, než zamilovanost...člověk projde mnoha věcmi, cestou životem, na vztahu to zanechá stopy téměř vždy...vypořádat se s nimi musí oba...já moc povídkám nerozumím, tohle je pro mně dobrá momentka, moc hezká, dojemná - rozhodně tipuji

ruprecht
22. 01. 2012
Dát tip
moc dobré... myslím, že ty dva se psem znám z fotky... :)

Marcela.K.
21. 01. 2012
Dát tip
Madlen, a co když ti dva se psem byli starší, než ti dva na lyžích? :-)

nostalgik
21. 01. 2012
Dát tip
Mít radost je snad ta největší radost v životě. ***

8hanka
21. 01. 2012
Dát tip
krasne...ist v stopach toho, koho milujem...niekto moze a nevazi si to a iny... :)***** dnes som pozerala z okna vlaku, ako je vonku nadherne bielo, vsetko sa zdalo byt cistucke, trblietave...konecne nadherny zimny den...

Madlen7
21. 01. 2012
Dát tip
Moc hezké a bohužel ve většině případů pravdivé. Po letech se začne láska pomalu, ale jistě vytrácet...

guy
21. 01. 2012
Dát tip
*

Diana
21. 01. 2012
Dát tip
***

srozumeni
21. 01. 2012
Dát tip
Moc líbí, mám z toho rozpolcené pocity...***

Čudla
21. 01. 2012
Dát tip
Pěkné *

Marcela.K.
21. 01. 2012
Dát tip
to nic... je to takové, jaké si to kdo udělá :-)

Marcela.K.
21. 01. 2012
Dát tip
Ale jdi ty...brepto. Přečetl jsi to dřív, než jsem to stihla upravit. Tady je plno sněhu :-)

Barbar
21. 01. 2012
Dát tip
Jo, někdy je mi těžko. Nic mi nechybí......... jenom láska.................:-(

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru