JAREM JE I REZ NOVĚJŠÍ

Postrkuju ten koloběh po okraji zaprášené cesty

zadní kolo podrncává v rigolech

plášť i kecky děravé

kopec

delší a strmější zdá se

kolem řvoucí náklaďák rozčvachtnul odhozený prezervativ

přesně týž

jenž jsme s klukama plnili vodou a z mostu pouštěli na projíždějící vlaky

čoudící směrem od Prahy

dnes je tam síť

Stará zastávka plná oharků a mrtvých brouků do hlavy

pamatuje ještě dobu cihel

vápenných omítek i lásek čekajících zda přijde

nepřijel

Visela na rozkvetlé třešni do příjezdu ranního dělnického spoje

nějaká Růžičková zpoza kopce

pěkná holka

měla starší sestru

říkali jí Francková fuchtle

učila mne zacházet s děvčaty a čůrat ve větru

pak ji zabil

přesolila slepičí polívku a on ji tak rád

Odhazuju zbytek svačiny

to mi stará ze zvyku vždycky nabalí

když odcházím z domova

v domnění

že na šichtu do rubání a já jen

každé jaro vyrazím na kopec podívat se jestli už je

Tak ještě kousek

přimáčknout přední brzdu

tu takovou co vrazí špalek zezhora do gumy

zastavit pod nákladní lanovkou s vuzky

co vozily se sem a tam pro koks do pecí

i s jedním oprýskaným srdcem z boku pro tu mou

pevněji se opřít do řidítek a postát

Ze zvyku se rozhlížím kolem kola dookola

žasnu

i rez zdá se novější

zase se rozrostlo to město přistěhovalců

uhlí a železa

jen domky havířů vylidnil čas a v zahradách je tam je

hlaváček jarní

Zamknu řetězem bicykl k nýtovanému stožáru

zahodím klíč

za ženou se vracím bez opory

pro oporu

příště

příště bych ho neutlačil … kurňa Ostravo!!! neser