Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePtáčata
29. 01. 2002
15
0
6419
Autor
Bacil
Na dotek čekají
když je život zmrazil
zavřená do ulit
v tajnou skrýš
Dotknout se potají?
Nabídnout jim azyl?
Chceš-li je přitulit
ublížíš
Tak nějak to bude. Vidíš, Tys na to kápla... možná by se tomu mohlo říkat "Mrazíkův syndrom" :-))
Víš, kdo se blízko mé berly ocitne, usne a už nikdy neprocitne....Nastěnko, Nastěnko, holčičko moje, neubránil jsem Nastěnku....to mi to připomnělo no..:o)*
Blbjí: citlivý a vnímavý, ale často zároveň paralelně debilní a stupidní... Vždycky je snazší vcítit se do druhého, než vyznat se sám v sobě... aspoň pro mě určitě.
Časenko, tos napsala moc hezky.
Bacile, napsals to opravdu krásně, jenže je to smutná krása, nemá řešení, nerozvine se. Nemůžeš nic udělat, ale to víš sám. Bezmoc je nejhorší pocit, který znám. A to, že jsi to dokázal říct, zase není tak málo - leckdo toho není schopen a ubližuje víc... Držím palce.******
Není to tak úplně bezmoc. Aspoň v tom jednom případě se mi snad podařilo trochu pomoci a neublížít. Zatím. Aspoň zatím. Děkuju za palce.
Někdy snad více než my ženy. Proč jim tak lehce vždy odpouštíme a samy máme pocit, že odpustit nám je těžké. Najít muže s krásnou duší je tolik těžká hra, někdo ji ani nedohraje.
Časenko... máš samozřejmě pravdu. Její dušičky si moc a moc vážím v každé případě a už proto věřím, že bych snad opravdu nebyl schopen jí vědomě ublížit - tedy zradit... ona je také otázka, co míníme slovem "zradit"... snad ne to, že se člověk snaží pochopit a snad i pomoci více dušičkám, než jen jedné... některé jen trošku, některé víc... ale na té, o které je tu řeč, mi záleží opravdu hodně...
to by člověk neřek, jak uměj bejt chlapi někdy citlivý a vnímavý ...
*
Lupo: To není čítankové, to je úplně konkrétní životní zkušenost.
Kachnička: Lásku vyjadřovat jinak - ano, ano, to je to, co dělám a o co se snažím. Někdy to ani tak nefunguje... a někdy to funguje, ale člověk má stejně pocit, že slova jsou málo a že přitisknutí na hruď by bylo víc...
Tak co tedy pro tu dívku udělat? Možná ji nechat jen tak a pěkně si s ní povídat, třeba si jednou svou lásku uvědomí a veškerou ji přime. Tím možná prolomíš ledy, jen tedy jestli ona skutečně bude toužit a z jejího vězení se jí nepodaří utéci nějakým jiným způsobem. Když se Ti to dařit nebude, tak si jen važ její dušičky a přej jí vše, co by ji udělalo šťastnou, jen ji nesmíš asi nikdy zradit, to by ji zabilo, jak to tady čtu. Bací, věř, že přátelství na celý život je mnohdy láskyplnější, než vztah dvou milenců.
křehoučké... Vzorové rýmy. Tip
Ale obávám se, že "přitulit někoho" je slovakismus.
Já vím, že přitulit někoho není v češtině normální vazba... snad to byl podvědomý (spíš polovědomý) záměr ozvláštnit.
Kuju.
Chceš-li je přitulit...myslím, že je to dost výstižné a pro báseň vhodné...:-))
Zavřená - protože sama sebe zavřela. Protože mají krásné, něžné dušičky, ale přitom jsou plaché, bojí se lidí, bojí se, že někomu ublíží, bojí se, že jim někdo ublíží, bojí se... a taky jsou samotářky, ale zároveň hrozně moc touží po lásce... a pak se za to tak trochu stydí, a tím spíš, pokud by objektem oné lásky případně měla být osoba absolutně nevhodná (třeba ženatá se dvěma dětmi) - a tak v sobě veškeré takové myšlenky předem pálí...
....no právě....teď jsi mi to potvrdil - musí tam být tedy "zavřené"...
No, a nemohl bys tu lásku vyjadřovat jinak?