tma

strašný jsou nástroje básníka
otevřel jsem dveře svýho bejváku
vrata jako do krypty
zapálil jsem svíčku
o žádnou romantiku nešlo
ráno mě eliminovali
holomci zavilí !
zavyl jsem..
ze tmy se vynořil kocour
solič kočka vosobně
razili jsme si cestu do pokoje
a tma měnila vůně
cejtil jsem se epochálně..
na stole jsem objevil další svíci
zapálil ji -
čelil jsem absurditě žití opravdu nevídaným hovadismem ..
ještě že mám kočku
která nemá se tmou problém
ještě že jsem kočka
a všechno vidím..
sundávám ze stěny kulatý zrcátko
/ve kterým ses shlížela/
a položím ho vedle plamene
takovej starej trik..
a zatímco světlo roste
napadá mě jestli jsi mě mohla zachránit
skoro jistě ne
ne tak jako tohle bejby