Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVlašák
Autor
Markel
Ten obchod se smíšeným zbožím má dnes jiný název, je moderně zařízený a má i větší výkladní skříň. Pokaždé, když ho míjím, zvolním krok, pak se zastavím a vidím sama sebe, jak …
…sedím trpělivě v parku na lavičce a čekám na Evu. Dnes na ni čekám ráda a bez reptání, protože šla koupit vlašský salát a jeden křupavý rohlík. Obojí tak akorát za dvě koruny. Tak akorát na šest malých ukousnutí. Tři ukousnutí pro Evu, tři ukousnutí pro mne. Nikdy jsem nedostala od rodičů dvě koruny, na nějaké kapesné nebylo u nás doma ani pomyšlení. Nemohla jsem pochopit, že Eva dostávala pravidelně peníze na vlastní útratu, ačkoliv měla ještě pět starších sester a jejich rodina nepatřila k žádné honoraci.
Moje kamarádka si peníze neschovávala do pokladničky, jak se chlubily některé děti z ulice. Uměla je pěkně roztočit, jak sama říkala, uměla si zkrátka dopřát. Mhouřila rozkošnicky oči, když zabořila rohlík do vlašáku, který se krčil uprostřed velkého šedohnědého papíru. Nabrala první kopeček na špičku rohlíku a šikovně si ho nasměrovala do úst. Pak nabrala znovu a tu báječnou dobrotu dala do pusy mně. Pomalu jsem jedla s téměř nábožnou úctou a těšila se na další ovlašákovaný kousek pečiva. Ať byla Eva jakákoliv, lakomá rozhodně nebyla. Když přinesla něco dobrého z domu a nebo koupila v obchodu třeba kokosovou čokoládu, vždy se rozdělila. Nejčastěji se mnou, neboť jsme byly kamarádky.
Já jí tu štědrost nemohla oplatit, jen občas jsem dostala od tatínka padesátník a šly jsme koupit do vlašákového obchůdku dvoubarevný šumák, který jsme společně olizovaly tak dlouho, až jsme měly krvavé jazyky. Až po letech jsem se mohla částečně revanšovat. Eva po rozvodu měla hluboko do kapsy, tak jsem ji občas pozvala na kávu či zákusek a společnou útratu vždy zaplatila.
Dnes ráno mrholilo, obchůdek mne zval dál a já si s trochou nostalgie koupila vlašský salát v průhledné umělohmotné vaničce. Ani na čerstvý rohlík jsem nezapomněla. Otevřela jsem víčko nádobky, nabrala trochu salátu na špičku rohlíku a jak jinak, hromádka bělavé dobroty skončila na chodníku. Další kupku salátu jsem pomalu umístila na zlatavý rohlík a dychtivě ukousla, jako před léty. Žádná slast mne ale neprostoupila, vlašský salát měl vodovou konzistenci, byl příliš kyselý a vůbec mi nechutnal. Zbytek nevlašského salátu jsem odhodila do nedalekého koše na odpadky. Rohlík jsem ale dojedla, byl křupavý jako kdysi a zachránil poslední zbytky mých dobrých a voňavých vzpomínek.
32 názorů
Zdenda: díky za kukýnka, užívej si jara, zatím pomálu, všim sis někdy, že fialky trochu voní po fekálu? :-)) A nezlob :-))
guy: díky za navštívení,ne, na Benešce ne, ta byla příliš daleko, já totiž bydlela na Hliništi, chodily jsme do obchůdku, kde měli všechno možné, dneska je tam snad Erka, nebo tak nějak, je to hned vedle parku přes malou silničku. V parku dříve býval bazén a za bazénem hned škola, dnes Masaryčka. Měj se krásně, jarně, zeleně :-))
Lakrov: díky za komentář, pro mne to byl zážitek, neb jsem byla z hodně chudé rodiny a vnímala jsem díky tomu spousty věcí odlišně, jinak, než ostatní děti, dodnes se umím radovat z maličkostí am to není k zahození, měj se krásně, jarně, i když někdy nás nad ránem ještě zima zlobí, u nás na Vysočině bývá teď ráno i pod nulou :-))
Zasáhl mě odstaveček popisující ten z domova vnucovaný "úsporný režim". Docela se v tom poznávám. Chuť "dopřát si" (nebo se o to alespoň pokusit) ve mně ale z těch dob ale nezůstala, tak že jsem dnes bohatší i chudší zároveň a celkovou náladu téhle miniatury tudíž neumím posoudit, neb ji nemám s čím porovnat.
Marcela.K.
23. 03. 2015jj i tatranky byly tatrankovitější a párky párkovitější :-)
Marcela.K.: máš pravdu, tak od roku 65 do roku 85 to ještě šlo, vím to proto, že vlašák byla moje srdeční záležitost a když jsem chodila později na brigádu do sodovkárny, tak první cesta s malou výplatičkou vedla do lahůdek a tam jsem si dopřála ne pět, ale 15 dkg této pochutiny + 2 křupavé rohlíky. Když to teď píšu, tak se mi dělají v puse sliny. Je teda pravda, že občas i dneska kupuji vlašák od paní soukromnice, je celkem dobrý, takový neošizený, ale bývá dost slaný na můj vkus, měj se krásně :-))
Marcela.K.
23. 03. 2015Makrel, já to raději počítat nebudu, ale vím, že takhle dobrej vlašák se dal koupit ještě v 78 roce místo oběda na zdravotce ;-)
Marcela.K. : no, tahle příhoda se stala před 50 lety,no, je to vůbec možné? díky za návštěvu :-))
Marcela.K.
22. 03. 2015Já to taky umím :-) nabrat rohlíkem, ale pokaždé přijde zklamání, nic není jak bývalo a takový vlašák "za dvě" kačky dnes ani za dvacet nekoupíš... takže to vlastně ... :-( kdy já to zkoušela naposled?...ani nepamatuji.
a2a2: chvilky mé přítomnosti jsou často víc než utěšené, když k tomu přidám ty vydařené z mládí.....jsem sumasumárum ráda na světě, děkuji za tvoji přítomnost u téhle mimiatury, pěkný den :-))
I takovéto zdánlivě banální vzpomínky spoluvytváří oporu pro neutěšené chvilky přítomnosti.
Podměsíc: díky, jsem ráda za tvé zastavení, co bylo, to už dávno není :-)), zbývá je trocha nostalgie, tak to co bylo, stále žije
Zuzulinka: je fajn, že máme tohle vzpomínání, díky za návštěvu :-))
taky jsme tak chodili...a na chlebíčky za dvě kačky do lahůdkářství...a na sodovku čepovanou s bublinkama a koktejly... jo, to byly časy
"Kdysi" je vždycky blíže našemu srdci, než "dnes". Moc pěkné pohlazení, dávám tip.
Evženie Bramburková: děkuji za milou návštěvu ma *, občas vlašák jím, kupuji ho na chlebíčky od paní soukromnice a je docela dobrý, v běžných obchodech už nekupuji, není dobrý, pěkný den
blacksabbath
19. 03. 2015krásné vzpomínání......hezky napsaný obrázek.....tehdy ...pochoutka na mokrém papíru...znásobená kamarádským dělením.....(dnes tak na průjem)..../***
Evženie Brambůrková
18. 03. 2015Lahůdky v Bílé Labuti, tam mne přenesla tebou vyvolaná vzpomínka. Tam sice byl vlašák na talířku, ale jinde byl v papíru.
Krásné vzpomínky. Dnes to nejím, nechutná mi.***
gabi: díky moc, jsem ráda, že snídaně byla mnou zpříjemněna :-))
Kolobajda: jsem ráda, že jsi u mne byl, já bych tyhle-bejvávalo- ani nepsala, ale moji potomci mne do toho tlačí, já se cítím spíše na básnění
Alegna: ráda jsem tě u sebe viděla, jo, zašlé časy evokují vůně, barvy..., já moc ráda vzpomínám, ráda se otáčím, jsem hodně v minulosti, čas od času
Květoň Zahájský: nebuď smutný, existují i chutné vlašské saláty, ale musíš si je udělat doma, díky za návštěvu :-))
Květoň Zahájský
18. 03. 2015Aaach jo, vlašák. Tolikrát už jsem se odhodlával, že si z nostalgie koupím dvacet deka a tři rohlíky... Ještěže jsem tak neučinil. To zklamání by mi utrhlo srdce.
...jeden rohlík a pět deka vlašáku v lahůdkách pod podloubím v Třeboni na náměstí... připomělas mi dávná studentská léta
pěkně vzpomínáš***
Dávno již zašlý čas. Vše nadiktováno tou nejlepší - vládní stranou.
Však dětství zůstává v nás - pro naše potomky jsou písní obehranou.
/***
Kočkodan: tvoje básnické připomínky k dílkům nemají chybu, díky :-))
Stárnoucí vlk: já tiše říkám díky, la, la la
Diana: jsem ráda, že moje dětské vzpomínání oslovilo, krásný den
Na tvoje "bejvávalo" se vždycky těším. Umíš vyvolat přímo plastické vzpomínky. V tomto případě chuťové. :-)). Velmi výstižně napsáno ***