KDYŽ BOJOVAL OHEŇ S VODOU...

Narriel, mám radost, že se Ti dílo líbilo. Děkuji za přečtení a milá slova :-)))

Opět příjemné a poučné počtení... Děkuji :)!

Ozzozorba, děkuji za přečtení a milou odezvu :-))). Obrázky se dají vkládat překopírováním, pokud jsou na internetu - stačí je zamodřit (Ctrl +C) a přenést (Ctrl + V).

Marti, mám radost, že Tě dílo zaujalo a že se Ti líbily i obrázky. Děkuji za zastavení a milá slova :-)))

Ráda se zájmem jsem si přečetla, prostě to umíš, zaujmout čtenáře a jako  jahůdku na dortu jsi přidala opět krásné obrázky, díky ***

Umbratico, děkuji, tak to je zajímavé. 

korloide, děkuji za zastavení a milou odezvu k článku i k obrázkům.

Tah motýlů je tak mystická záležitost,že se jím dokonce zabývala nacistická organizace Ahnenerbe a je s podivem ,že tah motýlů byl řešen společně s takovými záhadami jako je archa úmluvy.

Umbratica, děkuji za zajímavou informaci o rychlém "tahounovi" lišaji svlačcovém.

Přílety baboček bodlákových probíhaly přesně tak, jak píšeš. Letěly poměrně nízko, žádná velká hejna, někdy jen po dvou, po čtyřech, v určitých odstupech a ve stejném směru od jihu k severu. Motýly jsem sledovala bohužel jen krátce při čekání na autobus MHD. Druhý den jsem byla překvapena jejich množstvím v parcích a dokonce i v ulicích. Škoda jen, že tak "úrodný" rok pro babočky bodlákové se už víckrát neopakoval.

vesuvanko,

tah baboček bodlákových jsem zažila v přírodě. Motýli letěli asi tři metry nad zemí v přesně stejném směru. Žádné hejno. Letěli ve velkých odstupech od sebe ,jako by je řídila jakási mystická síla. - Ano babočka bodláková je naš nejznámnější denní tažný motýl. Daleko lepší letec a známější "tahoun" je ale lišaj svlačový. Létá rychlostí kolem 50 km v h.

korloid, děkuji za zastavení a milou odezvu k dílu a doplňující komentář o rostlinách a odkaz na video záběrů lávy vulkánu Kilauea, která pohltila kameru, ale nezničila ji. Povrch kamery musel být zhotoven ze žáruvzdorného materiálu (láva Kilauey dosahuje teploty kolem 1200 stupňů Celsia). Video je velmi zajímavé. Láva Kilauey mě inspirovala k namalování obrázku:

http://www.obrazkovysvet.cz/VismoOnline_ActionScripts/Image.ashx?id_org=600655&id_obrazky=21669

S ladoňkami a orsejem je to tak jak píšeš. Po sněženkách a bledulích jsou to první jarní rostliny, které u nás se zájmem sleduji. Na ostrov byla semínka zanesena trusem ptáků a orsej patrně větrem, možná i návštěvníky. Semínka některých rostlin připlula z Islandu nebo dokonce ze Severní Ameriky (podle směru větru).

Z Tvého komentáře mám dojem, že se o rostliny zajímáš a znáš je podrobně, a tak Ti pro zajímavost posílám odkaz na seznam rostlin, které se na Surtsey zabydlely (názvy jsou latinské, ale jsou tam i jejich fotky).:

http://www.vulkaner.no/n/surtsey/esurtplant.html

Umbratica, děkuji za zastavení, milá slova, tip , i za zajímavou informaci o lišaji oleandrovém. Je to nádherný motýl, který se objevil dokonce už i na Moravě. Je obdivuhodné, jak tažní motýli dokážou překonávatt tak obrovské vzdálenosti a často v nepříznivých klimatických podmínkách. 

U nás je nejznámějším tažným motýlem asi babočka bodláková, která také létá přes moře.  Tuším, že to bylo v roce 2009, kdy k nám koncem května přiletělo z jihu Evropy a ze severní Afriky obrovské množství těchto motýlů. V Praze je bylo možné vidět nejen v parcích a zahradách, ale poletovali i  v ulicích.

Zvláště zajímavá je pasáž o osídlování nového ostrova životem. Vše probíhá neuvěřitelně rychle. Ale ještě mnohem rychleji probíhají takovéto procesy v tropech.

Co se týče hmyzu,zvláště motýlů , obecně se soudí,že se na ostrovy dostávají náhodou. Vůbec to ale není jisté. Někteří tažní lišaji,zvláště lišaj oleandrový(jeden z nejkrásnějších lišajů) překonávají obrovské vzdálenosti nad mořem dobrovolně a tropické ostrovy aktivně osidlují. - Tip.

Honzo, díky za zastavení a milou odezvu :-))). Kouzlo vulkánů je pro mě neodolatelné, stále je co objevovat. Začala jsem se věnovat i pionýrským rostlinám, které jako první osídlují mladé lávy. 

Fascinuje mě Tvůj neutuchající zájem, Jano. :)

Růženko, díky za přečtení a milá slova :-))). O Surtsey jsem se poprvé dočetla v devadesátých letech v knížce  "Divotvorné síly Země od Ernsta W. Bauera" a byla jsem tím tak nadšena, že jsem dostala imspiraci o něm mapsat a namalovat obrázky, a tak jsem sháněla další informace v časopisech, později na internetu - podařilo se mně najít islandské stránky, kde jsou popsané rostliny ze Surtsey, a také jsem viděla v televizi několik filmů o Islandu, kde byly i záběry z ostrova. Na youtubu  jsem našla krátké video ze zrození Surtsey  - jsou to záběry od Osvaldura Knudsena, na něž přidávám odkaz:

https://www.youtube.com/watch?v=JwEprwMGPq4

Diano, díky za přečtení a milá slova :-))). Mám radost, že navštívíš Island , určitě se Ti bude líbit. O Islandu jsem přečetla několik knížek a viděla filmy v televizi. Také jsem viděla filmy  o Norsku, je to nádherná země a pro mě bylo zajímavé i srovnání krajin, které mají zcela odlišný geologický původ.

Jani, naprosto skvělé! V záři jedu na Island, takže navíc pro mne velmi užitečné! Díky! Těším se velice. Vloni mne uchvátila krása přírody v Norsku, tak příští rok zkusím pro změnu Island...****

Jedna z nezajmavějších věcí, co jsem v poslední době četla.Ostrov jsem si oblíbila i díky tvým úžasným obrázkům .Kéž by nezmizekl v moři.Jano , píšeš, jako bys na ostrově pobývala.Jak jsi ízískala tak podrobné informace? ***\

upupa, děkuji za přečtení díla a milou odezvu :-))).

Tu větu jsem napsala úmyslně, protože po důvodech vědců stále pátrám.  A proč mě to tolik zajímá? Mým koníčkem je mimo jiné i vulkanologie, proto chci znát důvod, podle čeho se vědci domnívají, že Surtsey se už neprobudí -  on totiž není vyhaslý, pod povrchem je dost žhavý - jak jsem psala v článku, v hloubce pouhé 2 m byla naměřena teplota 129 stupňů a někdy dokonce 153 stupně.

Pokud jde o tlak uvnitř, ten je proměnlivý, může kdykoliv stoupnout nebo klesnout - a to se předpovědět nedá. Proto ani nelze předvídat, kdy se probudí sopka, která dřímá desítky nebo stovky let. (Teď mám na mysli i jiné aktivní, ale momentálně spící vulkány, například Vesuv, Vulcano a další).

Erupci lze předpovědět několik dní předem, když se magma dává do pohybu, dochází k vulkanickým zemětřesením a dalším varovným signálům). Někdy se stane, že tlak klesne natolik,  že se magma  zastaví a k erupci v dohledné době nedojde. Anebo  se naopak  probudí vulkán, který byl považovaný za vyhaslý - na Islandu to byl Eldfell (Helgafell) na Vestnamayerských ostrovech, který se probudil  v lednu 1973 dokonce po pěti tisících letech. Po této události jsou sopky považovány za vyhaslé až tehdy, když k jejich poslední erupci došlo alespoň před jedním milionem let. Proto se domnívám, že Surtsey nemusí být vyhaslý.

Dobre zvládnutá reportáž, má všetky podstatné prvky, vhodná rovno do tlače. Len tá jedna poznámka osobného charakteru, že autorka nechápe, ako vedci prišli na to, že ostrov už nebude aktívny... No prišli na to, s tým sa treba zmieriť. (Na základe podobných prípadov, keď prieduch stratí tlak a teplotu.)

Peter, Danny, Dodola, fialka, LGarra, Eva,

děkuji vám za zastavení a milé komentáře :-))). Mám radost, že vás dílo zaujalo. Je to můj koníček popularizovat  vulkanické krajiny a jejich přírodní zajímavosti a  případně doplňovat obrázky.

Ostrov Surtsey byl zapsán v roce 2008 na seznam světového dědictví UNESCO.

Nádhera, krásne si to popísala a aj ilustrovala, veľa nových informácií si priniesla, vďaka :)

Opravdu působivé...  Příroda nikdy nepřestane překvapovat.

Tvé příspěvky jsou pro mne vždy zajímavé. Dokážeš přírodní děje popsat srozumitelně i laikovi. Krásné obrázky dojem dotvářejí. Děkuji a těším se na další :-)

Taky mě nepřestává udivovat, jak je příroda vynalézavá, jak je severní život houževnatý. Díky Tvému odbornému, přesto poetickému podání. 

koľko zaujímavých vecí sa deje vo svete, vďaka že sa o niektoré s nami podelíš, baví ma to

Romane a Jardo,

děkuji vám za přečtení a milou odezvu k dílu :-))) Moc mě těší, že se vám líbilo. Snažím se napsat víc informací a pokud možno stručně, aby dílo bylo čtivé.

Luboši, děkuji za přečtení a milá slova :-))).  Takové vyhřívání vedle tuleňů  by bylo prima.

Inko, děkuji za přečtení a milá slova :-))). Těší mě, že se Ti moje přírodovědná díla líbí. I když mám krajiny ze vzdálených zemí (kromě italských vulkánů, které jsem navštívila),  jen nastudované, vžívám se do role přírodovědců - jako bych tam s nimi byla, ostrovy zrozené ohněm a další vulkanické krajiny jsou moje velká láska.

Janičko - děkuji a poklona, jak krásně dovedeš děj popsat a na tak malém prostoru i podat dost vělké množství informací.  V tomhle jsipísmácká jednička jak bič... (:-D  **

 Jani, tyhle tve prispevky na Pismak jsou pro me vzdy lahudkou. A navic: jsou to opravdu informace, kterym je krasne verit... Jsi dukladna a predavas vse se svymi prozitjy, ktere umocnuji napsane. Mohu dat bohuzel jen jeden tip, dala bych 10! Diky  za clanek i ta krasne obrazky. Inka

Jirko, děkuji za přečtení, milá slova i  výběr :-))). Těší mě, že se Ti líbí můj styl psaní. Snažím se, psát stručně, ale zároveň vystihnout víc přírodních zajímavostí, a hlavně srozumitelně, tak aby čtenáře dílo zaujalo. Ano, příroda si zaslouží naši lásku a respekt. Zrození ostrovů a jejiich osídlení životem je jedním z největších zázraků přírody.

Adriano, děkuji za přečtení a milou odezvu k dílu i obrázkům :-))). Zrození života z ohně a popela a lávy mě fascinuje - je to moje srdeční záležitost, a proto vše kolem zrození ostrovů a vůbec sopečné činnosti sleduji s velkým zájmem. 

Irčo a Ivi, děkuji vám za přečtení a miloi odezvu k dílu i obrázkům :-))). Tím ostrovem jsem doslova žila, sledovala, co je tam nového. Teď už je bohužel za svým zenitem...

A jedna zajímavost - Listopad je snad měsíc, kdy se rodí ostrovy, ale je to spíše náhoda:

Surtsey 14. listopadu 1963

Podmořská erupce u ostrova El Hiero (KIanárské ostrovy) v listopadu 2011. Zbývá už jen 70 m, aby se ostrůvek objevil.

A do třetice Nišinošima u Japonska v listopadu 2013 - ostrůvek je opakovaně aktivní

Přečetl jsem se zájmem, přestože se o podobné přírodovědné záležitosti zajímám jen okrajově. Oceňuji styl psaní, který je věcný a má spád.  Při čtení jsem si znovu uvědomil, jakou má příroda bez ohledu na snahy člověka sílu a jak si zaslouží v našem vlastním zájmu náš respekt. 

Jak jinak......text i obrázky parádní................*/***

Jsem ráda, že o ostrově vím...díky tvým malbám si jej umím představit-díky:-)