na cestě

kolobajdo, ráno jsem nejsvěžejší... pak to se mnou jde pomalu a jistě z kopce :))))

kví... jsem ho pustila do světa :) ptáčka jednoho volyňskýho

srozumění, děkuju za čtení :)

Ta byla ranní? To ze mně ráno nic nevypadne (no - nic...hmm).   /**

a já jsem ráda,když tě potěším... život, jen život tak, jak běží časem :)

Četl jsem kus života těžkého, kdy svět byl chleba v kapse. Neseš své pocity lehce, jako když vypouštíš třepotající se stín z okna ven. Rozumím tomu a vím kam cesta vede. Agáta díky za nádherný obraz.

vy jste mi udělali takovou radost, že se vám líbí... v pátek jsme pohřbili naší poslední volyňskou ženu - devadesátiletou tetu Geňu a tak jsem si ji chtěla na chvíli podržet poezií a těší mě, když vidím, že se mi podařilo vyjádřit...

jsem potěšena.

vřelost, jaká může vzejít jen z vřelosti. A krása jen tak samosebou.

Po mizerným dnu se dokodrcat s půlnocí domů, kliknout na písmáka a podívat se k tobě a žasnout... jak zraješ jako víno. 

Krásné. /T

Pěkné /*

A jako by ty vzpomínky získaly - takhle vcelku - bezmála mytologický rozměr. Povedená.

Také si myslím, že je to velmi osobní. Působivě napsáno ***

děvčátka, děkuju za zastavení a zanechání krásných komentářů :)

vzpomínky jsou jako pohlazení teplým vánkem... nebo dvěma prsty...

dobrý motivy na hrnky i talíře jsi tu vykroužila...*

pohladilo, rozochvelo ako tichý dážď za oknom, vyvolávajúc aj tie "naše" spomienky...

*****

ahoj, kočko, no konečně jsi skočil z toho stromu mezi lidi... :))))) (beránčí smích)

revírníku :) ano, velmi velmi osobní :) děkuji

Ta klíční kost musí být opravdu hodně osobní... Promiň, jen jsem se mihnul.

lnice, děkuju... jak někdy stačí jedno slovo... :)

možná proto, že je to velmi velmi osobní :) Goro, děkuju :)  jsem ráda, když se trefím do pocitů čtenáře, těším se z toho

Napsala jsi "to" krásně - snad posté a zase jinak...nevidím jediné slovo, které by nesedělo...tohle mne dojalo -

bylo mi šest a od té doby se snažímsrůst do dokonalé formy

a

svět byl chleba v kapsea hvězdami zatékalo dovnitř břichaposlední světlo z Volyně

:) to mě těší... určitě se ještě někdo zastaví,  nedá jim to taky :)

presne, aj ja som to mala v úmysle, ale nedalo mi, aspoň ťa nepozdraviť

dobré ranko, gabika :) , jj,  je tu trošku smutno.. k téhle básni se snad ani nedá nic moc psát, jen jít tiše okolo :)

je tu ticho...tak aspoň - dobré ránko, agátko*