Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePavučinky
19. 04. 2002
15
0
2319
Autor
Francois
Patříme k sobě a já to vím,
i když už trošku přibylo pavučin,
v mém sebevědomí a duši,
v odvaze nebránit se tobě,
bolestí promoklí a náhle sušší,
dávat si jinak a nově,
vše, co se nedá popsat slovy,
a už vůbec ne proto,
že by to bylo nevhodné,
ale proto, že je to strašně jednoduché,
osudové, nezlomitelné, neotřesitelné,
a nesmírně krásné až ke smrti,
i kdybychom se už nepotkali……………..
Pišta_Hufnágl
09. 12. 2004kouzelná_květinka
09. 12. 2004kouzelná_květinka
08. 12. 2004
Souhlasím se svým učitelem (Albim) tak na 50%, mě se to líbí, jednoduchoučké, pěkné a dávám TIP
Zrovna dnes me to mluvi z duse, jak kdybych mluvila sama za sebe..moc pekne ***
To je povedený...bez zbytečných zbytečností :o)
Moc dobře se mi to četlo a líbílo...i podruhý...a potřetí...t*
Nejhorší z toho, ale i nejkrásnější je, že spoustu věcí, nelze vyjádřit slovy. Díky B.
Tohle považuji za lepší než nejtipovanější Marnotratnost. Skoro na hranici toho, čemu dávám tipy.
Líbí se mi to, dávám tip. Vy jste romantik stejně jako já. Také máte pocit, že vám skoro nikdo nerozumí? Já se s tím setkávám dost často, ale na mém založení se nic nemění, to už nejde.
Asi nejsem ve správné pocitové konstelaci pro toto dílo... nebo možná jsem, protože mě deprimuje... Ale je to Fakt Sqěle napsaný, pěkně to plyne... Máš TiP*