Kouřový sloup

čudlo,

píšu hodně o lese. Dřív to byl volný verš, dnes už je to výhradně verš vázaný.

Oslovilo./*

jo, to je fakt dobrý od začátku do konce!

Moc děkuji za pěkný koment, 8hanko. Já teď trávím zimu napůl na venkově, napůl ve velkém městě, vždy půl týdne skoro v lese a půl týdně v davech lidí na plných ulicích. Je to trochu zvláštní. Člověk vidí exoticky obojí. Jak město, když přijede z venkova, tak venkov, když přijede z města. Naštěstí si vždy za pár hodin zvyknu.

Děkuji. Jsem rád, že moje staré básničky jsou stále živé.

Báseň originální, velmi pěkná.nejkrásnější část-zelené oči lesa.Ruzigel

mne sa páči veľmi...pochádzam z dediny, i keď už roky žijem v meste, na dedinu som chodila k rodičom, kým tu boli...do lesa sme chodili chystať drevo, počúvali rôzne zvuky, sledovali stopy...doma sme sa "bili" o to, kto naštiepa sekerou tenké štiepaničky na podkúrenie do kotla...najmä v zimných dňoch drevo nádherne voňalo...život bol o niečo ťažší, zároveň jednoduchší, viac spätý s prírodou...po smrti otca ostala mama sama, i keď sme za ňou na víkend chodili, počas týždňa to bola ona, kto musel zakladať oheň, prikladať do kotla, starať sa o teplo, odmetené chodníky k domčeku...

díky, už si píšu do kalendáře, jinak zapomínám :-))

Pokud máš ráda fantasy a zároveň tajemno postavené na reálných základech, přečti si knížku  Zelený drak, karmínový lev. Ta se mi líbila nejvíc.

už dlouho jsem nic nečetla od mladých autorů, podívám se na ni, díky

Díky za tip a za zájem o starou básničku. Já čtu taky sci - fi a fantasy, ale jen tak okrajově. Znáš Lucii Lukačevičovou ?

můj šálek, můj pohled na svět, mám ráda tajemno, rodina nechápe, že čtu sci-fi a fantasy a nebo něco mezi :-)) *

a2a2a ,

moc děkuji za výběr a za pozitivní koment .

whispe ,

ze svého hlediska máš určitě pravdu . Tohle je ale pouze první báseň krátkého cyklu , který jsem dotvořil teprve včera a předevčírem . Ty jsi prožívač a pocitář , ale já musím pospojovat čtyři básně tak , aby ve svém celku daly dohromady jakousi  "baladu" , kterou jsem si původně ani neuměl představit a tudíž jsem musel v hlavě jaksi vygenerovat odpověd´ na otázku , proč vlastně Les tu paní tak straší , proč se k ní začne přibližovat jen co pan manžel odjede do práce .

Do jisté míry ano , Dagmaram . Jsem si ale vědom toho , že mám tendenci se pořád vracet ke stejným klišé . Mám už ale na leden na skladě i dost nové básničky a nevím , jak je lidi přijmou .

 Má to místa, na kterých by bylo možné ještě zapracovat, ale celkový pocit z básně mám velmi sympatický. 

1.,2. a 4. strofa mě potěšily, vzaly do svého světa. 3. je rozvolněná, slábne. vím, kde bych škrtal, ale nechám si to pro sebe. *

Snažíš se přinést různá témata. Pestrost v tvorbě. :-)

Dodolo ,

o tom , jak se les blíží k osamělé chaloupce a nahlíží do okem , by se dal napsat i horror . Sám ještě nevím , o čem se bude samotářka s lesem dál bavit .

Goro ,

díky za výběr a za kladné hodnocení . Čekal jsem , jaký ta básnička vzbudí ohlas , nebot´ mám časem v plánu napsat takový malý cyklus o tom , co se děje v hlavě té paní ponechané o samotě s lesem . Ohlas je zatím dobrý , takže o napsání onoho cyklu nadále uvažuji .

alojsi ,

moc děkuji za to tvé " bez výhrad " . To tady čtu jen málokdy .

Leraku ,

jsem rád , že se líbí . Díky .

 

atkij ,

děkuji za výběr . Můj les není jen tak ledajaký les . Pokud zůstane člověk s lesem déle sám , začnou se v jeho hlavě dít podivné věci .

Zimní les přicházející v samotě blíž, úplně ho cítím za krkem

Ta část, kterou vypsala Jitka, je kouzelná. Celá báseň je méně okázalá s méně adjektivy než některé tvé jiné. Podařená!

Fajnove. Bez vyhrad. Pac a pusu 

Když zůstanu sama les přichází blíž a nahlíží mi do života zelenýma očima Krâsné...souzním...pro mě je les z nejvêtších regenerátorů, životabudičů, Libí se mi civilnost, byť by se dalo sklouznout k patosu apod., nestalo se, vnímám skvělou sebeironii i ten mírný povzdech na pozadí všednodenní scény. Bezva:)

No tak opět... Líbí se mi i s tím vtipem za lubem.

Taky lítám...teď už méně, ale nepotřebuji na to koště, prostě to mám jinak.

Prostě mě to tam ruší, i když ... ale co, nechme to být.

Ty jsi z hor , Štírko , a tak asi takovou atmosféru znáš . Lidi z města si těžko dovedou představit , že člověk tráví většinu svého dne jen s ohněm a s kouřem , třeba s krbem , do kterého musí přikládat buková polena .

Nádherně vystihls atmosféru... a vytvořil jsi průchod do dne a do pocitů člověka smířeného se samotou a přece vnímajícího vše kolem a sebe jako součást.... Takový zvláštní náboj to má... Četla jsem ráda dvakrát... Moc se Ti povedla...

Diano ,

ale ona ve svých snech přece ulítává každodenně , protože je ulítlá , asi tak jako já .

A proč bych z ní nemohl udělat čarodějnici ? Já dvě čarodějnice znám a jsou to moje nejlepší kamadrádky . A taky místní agáta5 a sobě zpočátku prohlašovala , že je čarodějnice a taky to kdysi byla moje kamarádka . Čarodějnice nikdy nebyly to , co z nich křest´ ané udělali .

A třeba se to jednou povede - a uletí! Vtipné. Těším se na pokračování ***

...pokud z ní neuděláš čarodějnici, tak jo ;-)

Marcelo ,

tak to vnímáš ty. Jenže pro mne je tohle možná jen úvodní básnička k delšímu cyklu o tom , jací běsové mohou pronásledovat současnou ženu ponechanoou " na samotě u lesa " . Ještě jsem se nezozhodl , zda moje hrdinka bude intelektuálka na mateřské nebo třeba důchodkyně , jejíž manžel ještě pracuje a tak denně odjíždí do města . Mohla by to ale být i matka rodiny . Otec rádo odveze děti do školy a sebe do práce , sám nakoupí , takže moje hrdinka zůstává s lesem sama a třeba se v ní začnou probouzet ony  zasuté ženské vlastnosti , které mají ke košt´atům tak blízko .

Nelíbí se mi tam to " na kterém neuletí" přijde mi to zbytečný...ale jinak hezký, takový klidný, zimní obraz.

Ano . - Paní ponechaná během pracovního dne sama daleko od civilizace musí udržovat teplo rodinného krbu a tak topí , topí a topí .Kouř líně stopá nad koruny zasněžených borovic a smrků a  všichni v blízké dědině vědí , že tam na samotě u lesa jsou doma a že všechno probíhá tak , jak probíhat má .

čím větší zima tím vyšší sloup...