hnízdní budky (ne)rozumu

pro Zbora

...tak tuhle neznala...děkuju :)

Včera se točil vítr, zachytili mne a rumblovali pod posedem, to bylo něco...ráda je poslouchám...  :)

https://www.youtube.com/watch?v=O_Auck9rtGw

pro Atkij

Tady na severu fouká poslední dobou silný vítr, mám pocit, že odvál i tuto báseň...a tak děkuji. 

Do některých básní se musím pročíst, abych byla i k sobě upřímná. Ano!

pro bestye

Mám pocit, že se líbila i tomu, pro koho ji napsala...a tak děkuji, moc.

pro mě má tvoje básnička několik silných míst - souzním s nimi a líbí se mi, jak dokážeš jen maličko poodhrnout oponu a ukázat se a přitom v tom lese vidím jen siluetu. Díky za nakouknutí :c)*

Phil, prosím tě, mohla bys mi posílat avíza, takhle jdu po stopě - po čichu jako lovecký pes :-) - a děkuji já...

pro Gora

Každý by si to měl vyzkoušet, sedět tam ty hodiny ve tmě a tichu, přespat... les je svým způsobem kostel...a děkuji.

pro Zbora 

Děkuji, vážím si toho.

Však ano, jako čtenářka jsem tu byla mnohokrát, Phil ví :-)

snad vše řečeno předchůdci, opravdové prožitky a emoce skvěle zpracované,  - m.j. - se zájmem sleduji hrátky se slovy:

sněží

 jsi něžný

prsty zabořený v prsti - prsten

steny

jsme množné číslo?

kát se

být svůj kat

Taky se mi líbí.

Gora: připomínám :)

pro Pomerančová

pořád věřím, až přestanu, tak si lehnu...děkuji

Silná, nabitá, působivá.  Úsporná a při tom tolik vypovídající. Tip a výběr

pro Štírka

Mi se poslední dobou dějou zvláštní věci. Manžel mi řekl, že to se nestalo ani starým chlapům, co chodí celý život do lesa. Někdy mi ani nechce věřit...  :) a tak jenom to svý děkuju...

pro všechny, co četli a napsali, děkuji, děkuji, děkuji...   :)

pro Karpatský knihomoľ

tohle jsem si kdysi uložila...za chvilku bude březen, přiletí...  :)

Je to jedna z mála básní z Písmáka ktorú viem naspamäť. Včera, keď som bol na túre, som si na ňu spomenul na horskom hrebeni, ani neviem prečo, po búrke nebolo a bociany tu už dosť dlho nie sú.

pro revírník

...protože máme oba dva rádi les, dneska si fotila modrý boučky v oplocence...a tak děkuji

pro Musaši:

Děkuji za důvěru, nejvíc se mi líbí strofa po perónech...

Já vlaková nádraží nemusím, je tam pro mne moc lidí. Ale když byla na jednom v NY, tak jenom fotila a fotila, dostala se i do zázemí...

Byl to pro mne šok, chtěla bych zpátky...ještě jednou. 

jaro je daleko

přesto však z růžového nebe

přilétá chmýří pampelišek eben sazí

nakonec stejně zima...

Nemylím si, že lze napsat cokoli podobného - jsi příliš svá - a hodně toho cítíš i ukrýváš ( v sobě?). To, co jsem teď četla - je prostě krásné...(a to proměnlivě, ve spoustě okamžiků a cestiček, kterými procházíš). T***

Krásná báseň, ostatně jako vždy.

Taky jsem včera napsal cosi tak trošku podobného, ale ty jsi lepší. Nevím, jestli to mám zveřejňovat. Zatím ti to sem dám na zkoušku, co na to řekneš.

Cmýří

Konečně pozdní pátek

na vylidněném nádraží...

Stíny se otiskly do průchodů

a klapot podpatků

udrolil špetku mostní rzi

Havrani ještě krouží

nad svítícími vlaky

a noční služba bledých hvězd

má modrý začátek

Po perónech už bloudí

jen ti bez lístků

přátelé odpadních nádob

a když zazní píšťalka průvodčího

nesní už o cestě jídelním vozem

neboť prý : tady jsou doma

Jaro je daleko

přesto však zrůžových mráčků

přilétá chmýří pampelišek

Za tvou básničku tip.

píšeš zaujímavo, a ako sa to vezme, bohužiaľ či chvalabohu, ako záľaha ďalších autorov (nemyslím len tento server), čo je tvoja devíza, že si v tom množstve odlíšiteľná

...to prostě je...

Moc pěkné.

*

Toto je opravdová krása.

Ještě se vrátím, moc se mi líbí...

líbí se mi.

moc pěkné