Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sena nebi dál září hvězdy
Autor
trojort
Viděl jsem ženu, která jela nahá na kole.
Nebyla nahá, ale já ji tak viděl.
Kdybych měl kolo, tak bych jel za ní.
V naší staré kůlně byla hromada kosterních pozůstatků po bicyklech.
Možná, že můj děda, jehož jsme znal jen z vybledlé fotografie na hřbitovním pomníku, za nahými děvčaty jezdil.
Babička, která je na tom pomníku vyobrazena vedle něj s lehkým úsměvem na rtech, mu ty stroje nejspíš rozbíjela.
Ale on se nevzdával.
Proto bylo tolik oněch koster v kůlně.
Možná, že proto mu vypovědělo srdce službu tak brzo.
Máme jen tolik času kolik je potřeba.
Je svět spravedlivej?
A proč by měl bejt?
Je k tomu nějakej důvod?
"Mohu si položit ruce na tvá záda?"
Fenomen nádechu a výdechu.
Miluji ženská záda.
Ženská záda v sobě mají uhrančivost a tajemství.
Klidně ať mi ženy ukazují záda.
Mě to nevadí.
Žena na kole se vzdaluje.
Pro mojí matku byla většina holek, co jsem přivedl domů, děvky.
Někdy bylo až s podivem, jak rychle si utvářela svůj názor.
„Dneska hned každá vleze klukovi do postele.“
A já jsem kýval hlavou: „Kéž by!“
„Za našich časů to nebylo,“ vedla si dál svou.
Nějak zapomněla na to, že se musela v 18 letech vdávat, protože byla těhotná.
„To bylo něco jinýho.“
Jako obvykle.
Je zvláštní jak je svět jinej, ačkoliv je pořád stejnej.
Spravedlivě nespravedlivej, když nám ukazuje záda.
PS.
Kdo je horší?
Geny anebo sudičky?
15 názorů
A já ti děkuji za patnáctý tip, který jsi mi dnes dal za haiku Před oknem. Věřila jsem, že ten kdo dostane patnáct tipů, obdrží další místo v hlavním seznamu děl. Zjistila jsem ale, že v mém případě to tak nějak nefunguje....Zvláštní. Mé nové dílko Vyhnálovská čekárna zůstalo jen na mé autorské stránce a je tudíž neviditelné.
Když máš rád nahé ženy na kole a rád se díváš na ženská záda, mohl by sis třeba sehnat dvoukolo a jezdit s nějakou přítelkyní po nudistické pláži. Po ulici by to šlo tak v Chorvatsku. U nás asi ne. Tip.
Souhlasím s tím, že život je jinej a přitom pořád stejnej. Hezká minipovídka. T.
lehoučký erotično a nenabubřelá životní moudrost, zamíchat a popíjet po malých doušcích doporučuje jeden ze 67 čtenářů
je to hezký. akorát mi občas vadí ty řečnický otázky... jakoby tam byly dodány nějak navíc, aby text jakože získal na naléhavosti (?)... nějak si je nedokážu propojit se zbytkem miniatury... ale možná jen můj problém.
Evženie Brambůrková
24. 02. 2020Některé situace se budou stále opakovat a je to jen na úhlu pohledu. :-)))
Zajíc Březňák
24. 02. 2020Pozoruhodná forma je dosti odpovídající obsahu. Četl jsem s potěšením.
gény sú sudičky ... a naopak