exkurzní lokalita VIIa (učím se řídit)

druhá část je uplně úžasná :-) a první jí pěkně chystá jeviště...

Baže, nyní třeba promyslet a definovat, je-li výmluva erozním činitelem, anebo naopak jeho obětí (tak bys nenazvala, viď), když ale profukuje výmluvou... Ty vazby jsou tak složité. (Jsem kdysi v čemsi měla, že výmluva je na lež obal, což nikterak nesouvisí s její možnou elegancí.)

silene, díky, výbornej postřeh! to jsou ty moje sklony k přehánění... a samozřejmě nedůslednost... nejdřív kopec už neexistuje, pak je kopec víc jak z poloviny sežranej... i když - možná to není až takovej rozpor - ve smyslu, že necelá polovina kopce není celej kopec (hezká výmluva, že jo... úplně cítím, jak jí profukuje).

Vidíš, dělám ti tu zmatek svým nepřesným vyjádřením. Etáže jsem si právě (pravděpodobně) chronologicky seřadila, zmatení vyvolal závěr. Tam v VII kopec už neexistuje, v VIIa víc než z půlky pozřený -- ovšem samozřejmě hovím té erozi paměti, spíš že lokalita vyvolala zvědavost, zdali jde skutečně o tentýž lom, což jsem usoudila, že by mělo. (Hlásím: V rámci třídění typu vzpomínek se řídím i zvoleným fontem, řekla bych, že i v něm je systém.) 

Vepisuji pro tebe, pro zajímavost, kdyby tě takový druh mých myšlenek něčím zaujal. Lepších reakcí aktuálně nejsem schopna. (Asi skoro nikdy, no.)

silene, v ex. lokalitě VII jde o rok 1987, dvě etáže... tady, v VIIa jde o dobu pozdější (konec 90. let - učila jsem se řídit) - tři etáže - ale to časové určení tu není explicitně zmíněno, proto to mohlo mást... omluva pozorným čtenářům... (a stejně si to nepamatuju přesně ani já sama).

Neobyčejně obyčejný. Hezky se to čte.

Jsem se včera kvalitně zasekla na tom, jak pokaždé z kopce jinak odkrojeno (VII a VIIa), přičemž asi raději ani nebudu zmiňovat (takže to říkám), jak dlouho mi byla povědomá, přemítala jsem která, která, aniž bych si uvědomila tvou systematičnost. Ehm. Ale tak... aspoň na tu jsem připadla.

Podle mne se lidi obecně tříděj na řidiče a NEřidiče. Do té druhé skupiny patřím stoprocentně já. Proto mám řidičák dávno neplatný schovaný asi třicet let ve skříni. A tobě závidím, že ti coby řidičce bude za chvíli jedno, že se ztrácí tréninkové možnosti...***

Konec je moc krásný, zarezonoval. A vůbec celé je to napsané tak nějak jednoduše od boku, ale v tom je ta síla.

*

Neobyčejně obyčejný. Hezky se to čte.

Mně se líbí předposlední strofa. Za to tip :-)

snad se mi podaří ten zbytek dokreslit

No, tadys ho vykreslila pěkně. Aspoň mně ten obraz naskočil...

Takhle to bylo myšleno. A chtěla jsem tím říct, že se mi to líbí. Těším se na další.

díky všem. děláte mi radost.

norsko - kéž by. ale nejsem geolog. ani mravenec.

annnie - tady pěkně a jinde ne?

law - jsem nesmírně ráda, že tě neunavuje to hledání... a čtení pořád těch stejných obrazů (resp. obsesivně se vtírajících myšlenek)... a tak podobně.

No, tadys ho vykreslila pěkně. Aspoň mně ten obraz naskočil...

Líbí se mi, i ten lom...taky jezdím rychle a špatně, řek mi to učitel autoškoly, řidičák jsem měla už před svými osmnáctými narozeninami s dodatkem: traktor jen pro polní práce...  :)

Každodenní mravenčí geologickou prací. Pochopitelně v terénu :-)

nevím, co k ní napsat - nevím vlastně, co se mi na ní líbí:) to kladení slov do mozaiky, která na začátku skoro vypadá jako poházené kostky z nuceného výkopu, a čím jdeš dál tím líp do sebe zapadá ... a i když víš, co asi bude na konci, tak se nebojíš tam dojít:) protože víš, že ať je tam, co je - dobrodružství je to hledání vzorku - myslím, že všechno, co bylo předpovězeno se stalo :) a to ostatní taky

Poslední tři řádky se mi extra líbí...

Dialogy by vynikly i v miniatuře prozaické.

krásný závěr***