Věneček z kopretin v černých vlasech

Jéje, CHT, to je milá návštěva! Díky!

Nojo, no. Časy se mění, my lidi nikoli :)

Měj se krásně a.

Draho, děkuju za návštěvu a spojení. Někdy to třeba vypadá, že jen na fotkách, ale není to tak. Nakonec ho člověk najde na dně svýho srdce... Měj se krásně! Pá a.

Pěkný.Chytlo mě to za srdce. Taky mám takový fotky, ale jsem tam už jako máma.Tenkrát jsem taky netušila, že to štěstí může zůstat už jen na těch fotkách. 

Draho, díky za návštěvu i komentář. Měj krasnej den a.

Pocítila jsem to, co se mi stává, když se dívám na staré fotky. Surovost a čistota vzpomínky. Moc se mi to líbí.

per_zayi, díky. a.

hmmm ... T

Milí přátelé,

nesmírně mě dojalo, jak citlivě všichni reagujete na tenhle obrázek. A jak přidáváte svý obrázky, a tak se vedle mýho táty řaděj vaši tátové a vaše ženy a jejich příběhy a jejich křivdy... a vršej kopretinový náušnice a starý fotky a diapozitivy... A z mý osobní mytologie (jojo, snakeu, to je přesný!) se stává mytologie kolektivní. Tohle je asi nejsilnější moment souznění, kterej jsem tu s váma zažila. Proto píšu tak pozdě. Musela jsem si na tu silnou emoci trochu zvyknout. Tím spíš, že ten můj text byl vlastně takovej "zavírák" předlouhý a komplikovaný cesty k mýmu spoustu let mrtvýmu tátovi...

Tak místo nekonečnejch díků zde jedna k tématu. Jedna z mejch nejoblíbenějších, pro jistotu i s textem:

https://youtu.be/EyU0P6iqyw4

Mějte se krásně! a.

To trefuje to, co je podstatné! Tip!

Annnie, moc se mi líbí název! Je tak překrásný... Hlavně se mi líbí slovo "věneček". Nevím proč, ale je moc pěkné :) A kombinace "věnečku" a "kopretin" je božííí!

Hezká vzpomínka zpracovaná, samozřejmě Tvou tvorbou, do básně, kde na mě skoro v každém verši vykoukla nějaká metafora :) Nemám co dodat, jen tip a jednoho kopertinového placáka ve tvaru věnečku :) Ta má část s placákem nedává smysl, ale nevadí :D

Ann....netřeba k tomu ode mě komentu.....*/**************************

Annnie, Ty umíš za osrdí chytit...hebounce pohoupat láskyplnou vzpomínkou

Nádherně popsané. Zasnila jsem se... Včera mi kamarádka ukazvala fotku svého otce, který v 68 roce vyjel na koloběžce do Paříže a zpět do Prahy. Taky byl fešák :) A dal to! Akorát pak už jezdil jen po česku...

tak tomuto sa hovorí poetické vysporiadanie sa so životom ... veľmi veľmi oslovilo*

krásně nostalgické.

Moji ženu rodiče v zásadě vyhnali z domu, takže nemá žádné fotky - a nad tímhle textem si člověk znovu uvědomí, jaká je to ztráta osobní mytologie. (Říkám schválně mytologie, protože každá fotka z raného dětství zachycuje spíš mýtus než realitu...)

Mám nádherné fotografie z detsva a  najmä diáky. A teraz aby som začala listovať albumani. 

A to som z duše neznášala fotenie. Otec bol totiž fotograf.

moc hezké.

Nezbývá než tipovat!

Hmm. Anna šla hluboce časem a hluboce duší. Obraz jako z barevného 24DINového  ORWO.  Mně táta umřel když mi bylo pět- fotografie mám jen černobílé, ale pamatuji si ho barevně a kupodivu docela hodně (a to psychologové pořád tvrdí, že z období před pátým rokem si toho moc pamatovat nermůžeme- to by se měli podívat do mé hlavy! 

NO tip samozřejmě. 

Moc ráda tě čtu, jsi mi tak blízká... vždycky mě tvá báseň vrátí v čase k nějaké mojí :-)https://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=367261

Ani já to u tvého tatínka úplně nevylučuji.

Jako bývalého amatérského fotografa mne zmíněný trojlístek nemohl nechat zcela chladným.

A na závěr bych si skoro troufnul se vsadit, že je dnes tvoje hlava výrazně jiná. ;-)

Vzácný obrázek :), mám pocit, že jej vidím......jak píše Andělka, kopretinové klipsny jsem taky měla

Já přibližně v tu dobu mimo jiné nosila obrovské náušnice klipsny -kopretiny...

Moc líbí, líbí. Pro mne mnohovýznamné, mnoho metafor a tak...

Kolem léta by asi chtělo interpunkci. Ale je to takové přirozené, líbí se mi moc.

no jasně že jo:-)