Dálnice

Vrací mě tam, kam uź bych nechtěl. A přesto se mi tak nějak stýská. :-)

Moc pěkná báseň :-))), TIP

a střihneš to kolem Pluta až do chladných končin vesmíru

bambule na čepici poskakuje ze strany na stranu

když se vzdaluješ

když se hledáním nových cest 

vzdaluješ dospělému světu pustých dálnic 

V dětství prostě pomaleji běží čas, to je již vědecky prokázáno:)

Fajn :)

Ano, zavzpomínala jsem si :-)

když se hledáním nových cest

vzdaluješ dospělému světu pustých dálnic

krása... být dítě je bohatší...

Máme to taky tak :)

Hezké :) 

tak to je, ako už bolo spomenuté ozaj tvrdé pristátie:), ale je to pekná báseň, tip

Ten hvězdolet si nech patentovat!

Tedy, Zboro, nezlob se na mě, ale za toto tolik V? Průměrně sepsaná vzpomínka, kde poezii nějak nemůžu najít. Možná je chyba v přijímači, ale tohle fakt neberu jako dílo pro Zlatý výběr. Jenže ono už to tu je vše nějak jinak, že. Kdyby to napsal Ferda Nový, redaktoři by prošli kolem. Si to někdy zkus a uvidíš ;-)

Pro mě skvělá báseň.  Závěr je jeden z několika možných. Třeba jednou dozraje k méně kontrastnímu vyznění a stane se součástí snu.

Pěkné vzpomínání... Nejsilnějším místem v básni je pro mne poskakující bambule na čepici :)

ten záver je taký dospelácky

Ale to nejsou vystydlé špagety!

To je klubko hadů, musíš je honem povraždit vydličkou a sníst, protože jsi trosečník, který má ukrutný hlad, je to odporné, ale musíš to dát, jinak zahyneš.

Dobre vystihnuté, našiel som sa tam aj ja. 

***

...a nakonec ti vrazí kolík do srdce, že jsi infantilní...

Wow! Ta se Ti moc povedla! Dobrá práce :) Čtivé, zajímavé... TIP! 

Zlatý výběr je zasloužený :) Gratuluji!

Jak řekl Albert Einstein: "Logika tě dovede z bodu A do bodu B, fantazie úplně všude."

Škoda jen, že úměrně s přibývajícím věkem ubývá i fantazie

Vzpomínáme všichni

Moc hezký. Nějak mi to samovolně připomnělo keř japonské pivoňky u babičky, pod kterým bylo milion světů a žilo se milion příběhů.. Holanďanku vystřiženou z krabičky od kakaa, která byla vlastně víla a jmenovala se Fatima... a nepochopitelné okno ve vejminku, protože zahrada za ním nebyla babičky a dědy...  a ten pocit, že svět je úžasný, tajemný a je v něm možné všechno - díky :-)

i mé oblíbené filmy byly E.T a Nekonečný příběh, ale ty špagety já nemívala. Snad jen zbytky z víkendu a přes týden chleba s něčím a třeba kakao se škraloupem (fujky :-)).

Díky za výlet!

Dětství je zázrak. Je krásné si ho umět uchovat...

stačil nám starý cedník a kdeco ze smeťáku......na co budou vzpomínat dnešní děti???......*/*******

Přistání bývají tvrdá:-)

Hezky jsi to...