Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seŠtengar
Autor
Gora
Děda sedával pod moruší. Sázel ji jeho otec,
když se vrátil z první světové.
Denně posouval židli dál, z plechové konvičky
popíjel místní štengar páchnoucí po zkažených vejcích,
slépky ve dvoře zobaly nadýchané žížalky a kolem
létalo včel jako na bývalém vinohradu.
Ve stájích se proháněl už jen průvan a obrovitý Fritz
– po Němcích – kterého se kolchozníci báli.
Přišel befel dovést do družstva i posledního koně.
Děda se držel uzdy a litoval, že nedokáže kousat a kopat
jako Fritz.
Pak už jen moruše a štengar.
69 názorů
Naši byli starý selský rod a zvláště děda to špatně nesl, brzy po zabavení se u něj objevil nádor mozku a zemřel... jeho dcery pak krom mé mamky /zdrav. sestry/ pracovaly v družstvu vlastně na svém, a jeden ze dvou synů časem dělal předsedu, samozřejmě bez vstupu do strany by to nešlo... sestry mu to nikdy nezapomněly...
Před nedávnem jsem psal o tom, jak ve KBelích zakládali JZD, které nikdo ze selských rodů nechtěl a jak potom museli sedláci odvádět dobytek a koně do družstva.
Vždycky mě pobaví, když si mě dá do neoblíbených někdo, kdo se do mě sám začal navážet poté, co neustál konfrontaci, kterou sám vyprovokoval.
Gora - odhalovat, co znám nebo neznám bys ani nemohla, protože to je oblast, o které nic nevíš a principiálně nemůžeš vědět (mohl bych být klidně skupinou robotů). Zrovna tak ani já jsem ti nikdy "nevkládal výroky do úst", pouze jsem tě lehce satiricky parodoval, což jsi zjevně asi nepochopila. Můžeš maximálně hodnotit mé výroky a mojí tvorbu, protože ty zde publikuji, zrovna jako já můžu hodnotit jen tvé výroky a tvojí tvorbu. Existuje na to klasický zenový příběh:
Mistr Ničiren se jednou ptal svých žáků: "Slyšíte zvon?" Žáci přikyvovali, protože zvuk bronzového zvonu bylo skutečně slyšet na míle daleko. "Omyl, slyšíte pouze zvuk zvonu!"
Nepřekvapuje mě, že se z nedostatku argumentů uchyluješ k hrozbám, a vyhrožřuješ mi zablokováním, a moje komentáře nazýváš plevelením, a někdo jiný by docela dobře mohl nazvat i tvoje výstupy stylisticky fádním, nekonečně únavným přežvykováním banalit, a tvoje peskování autorů řádově lepších než si ty sama za chybějící slabiky a podobné triviality tragikomickou parodií na výkon redaktorské funkce, a snad by měl onen hypotetický kritik i pravdu, ale já tak neučiním, protože jsem ještě o soudnost zcela nepřišel, a vím, co se sluší a patří.
Tohle je poslední komentář, který k nějakému tvému dílu píšu, dávám si tě do neoblíbených autorů, tobě doporučuji recipročně totéž. Od této chvíle tě definitivně řadím mezi beznadějné případy, hence you are now officially dead to me.
Kamamuro, já také neodhaduju, co znáš nebo neznáš nebo co bys měl znát, nevkládám ti "do úst" žádné smyšlenosti, tak tě opět žádám, abys mi pod díly ani mimo ně neplevelil, také politiku nechal na pokoji, tvé politické názory mne nezajímají.
Pokud toho nenecháš, zablokuju tě.
Gora - to mě mrzí, ale co naděláš, život není procházka růžovým sadem a svět není výstavní síň dokonalých tvarů a vznešených ideí. Všechno je zapeklité a propojené, protože každé světlo vrhá spoustu stínů a i ty nejčernější stíny jsou nasvícené zbloudilými fotony abmientního osvětlení. To ostatně vyjadřuje mediálně již velmi známý symbol jin a jang, který by ti měl být jako obdivovatelce orientální poezie a estetiky důvěrně znám.
Dobře napsané. Je snadné se s tím spojit, a nesnadné se rozpojit... Tip a.
Zeanddrich E.
23. 10. 2021Musím si uložit, abych se mohl vrátit, a pročíst i komentáře :)
Jo, byla to smutná doba, když museli do JZD lidé nedobrovolně (postihlo to moji rodinu ..z obou stran - tu od mámy, i tu od táty).. .
Ireno, ještě poznámka. Dal jsem to přečíst přítelkyni, lingvistce, která mi dělá korektury a je to nesmírně vzdělaná osdoba, a ta se u toho rozbrečela. Ten jeden tip je za to málo!
Krátké, výstižné a nostalgické. Já mám problém právě s krátkými texty. Moc pěkné, Ireno!
Jarmilo, bylo to asi stejné, ta buzerace lidí a okrádání ze strany státu... díky moc.
Příkaz dovést koně - aby to bolelo a ponížilo, protože na koně byl každý hrdý, kdo je měl.
Slyšela jsem, že na to šli přes vysoké odvody naturálií, takže krávu jakože mohli mít, a pak ji vlastně nemohli uživit, takže nemohli. Možná, že na to nešli všude úplně stejně.
Peter... doufat je krásné:-) - kdyby někdy, myslím na své přátele, to je jasné.
Karpatský knihomoľ
20. 10. 2021Tá zbierka by mohla vyjsť knižne. Dúfam.
Karpatský knihomoľ
20. 10. 2021Tá zbierka by mohla vyjsť knižne. Dúfam.
Karpatský knihomoľ
20. 10. 2021Ireni, také sa čítajú samé.
Zeptám se mamky... to by bylo, aby je neznala, máme tam spoustu příbuzenstva a vlastníků!
Radovan Jiří Voříšek
20. 10. 2021V Šitbořicích máme nejlepší přátele Kaňovi
Radovane, já su původem ze Šitbořic a z Bukové /u Protivanova/ ... naši dostali zaměstnání v pohraničí, tak šli do Chebu... dík!
Radovan Jiří Voříšek
20. 10. 2021Děda byl ze Šitbořic? Tam vyvěrá Štengar. Mám ho rád, čerstvej.
Evženie Brambůrková
20. 10. 2021Smutný obraz.
Karle, děkuju... no, je to součást cyklu, sbírky, snad v tom celku vyzní lépe než jednotlivě, nicméně díky!
https://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=290671
Připomněla jsi mi báseň od baronky - Vlasty Bakalové ... in Koně mého otce
aj v kúpeľoch neďaleko nás bola minerálka "vajcovka", aspoň tak sme ju volali my...
mojim rodičom zobrali koňa Nemci, keď ustupovali na konci vojny...
málo slovami si vystihla všetko...
Janino, díky :-))... štengar má velmi specifickou vůni a chuť, v Šitbořicích s ním nakonec udělali terno a vystavěli malé lázně!
Pěkné... s vůní starých časů (a smrádkem štengaru...) Musela jsem zapátrat, nejdřív jsem si myslela, že jde o nějaký mně neznámý druh alkoholu :-)
Tyhle "vyprávěnky" z dob minulých mám strašně ráda.....jednoduché a o to víc působí...*/*********************************
můj děda se narodil v roce 1900...vždycky jsem miloval jeho vyprávění navoněné první polovinou 20.století...navoněné je asi ten správný výraz... měl v sobě nadhled, lehké pousmání, někdy ironii...takže některé balvany mohly dítěti připadat jako oblázky...
tyhle obrázky se mi líbí
Onen mok ve mně nevzbuzuje přílišnou důvěru, ty jako autorka již větší. (mrk)
Díky, Bačkovský... Fritz kousl babičku do zad, myslím, že ani v družstvu se nechoval lépe... dík.
Podobných příběhů je více, od svého dědy znám podobný. Jeho kůň skončil, tuším ještě hůře než v družstvu.
Renato, děkuju.
Je to pramen ze Šitbořic, rodiště maminky... od Břeclavi.
Ireno, hezky jsi vystihla smutek té doby. Bylo nemožné se tenkrát vzepřít. Naučila jsem se slovo štengar.
Díky za názor, mám v tomhle stylu asi deset básní, tahle je jedna z posledních, již je nebudu předělávat...