Kujavy

hmmm ... T

Hodně můj šálek. Akorát jsem měla problém s idetifikací disciplíny "pojídání chrobalivých", ale strejda google mi podal dostatečné vysvětlení  :)

Morcec už hadry,

Tmavá chodba, pak rána...

... špinavé necky?!

Janina6 - no vida! Krajanka! :) 

Zuzko Kujavy jsou malá obec typu dům, hnojiště, pole a takto se to opakuje 5km podél cesty.

děkuji za identifikaci... já netušila

Ahoj Zuz, Kujavy znám jako obec (u Fulneku), jezdívám tudy na kole :-)

dobře Ty... přemýšlím, co je Kujavy?

nádherné momentky...

Ach jo... nostalgie už není, co bývala...

To se mi hodně líbí :-)

Santi€ děkuji!

@Thea - tak to možná bylo přeloženo  něco z polštiny, tam je taky nějaké Kujavsko. "Máme chleba, máme práci, všichni jsme tu Kujavjaci."

Další verze je, že si z nás žáčků někdo udělal tzv. vrtuli, možnà staší ročník.

Zboro u nás byla podobná sboboda volby. Jedničkáři němčina, dvojkaři franina a trojkaři angličtina. Byla jsem dvojkař a francouzština by mi vůbec nevadila, ale začaroval to celé ten můj úžasný psycholog. Škvařila jsem se mezi jedničkáři. Fakt místy ve vlastní šťávě :)

Dales tohle teda vůbec neznám! Já znám jen nápěv "Kujavané - křupané" který jsem si složila sama ve druhé třídě a ujal se :)))

/*. 

Ze ZDŠ pamatuju písničku, něco jako "Kujavjak jsem, Kujavjak jsi, všichni jsme tu Kujavjaci..." . Je tu souvislost nebo jsem úplně mimo? (Google neuspěl.)

Taky jsem k němčině přišel podobně spravedlivým způsobem. Půl roku po revoluci se všichni chtěli učit anglicky, proto naši třídu rozdělili na jazyky napůl podle prospěchu - lepší půlka se učila anglicky, horší německy - to byl můj vstup do svobody :)

Za námi zase občas přijížděla tetička ze západního Německa. Za války si vzala gestapáka. Byl to prý moc hodný člověk. Měla asi deset dioptrií, nosila bílé klobouky, což bylo pro nás děti velmi zvláštní. Vždy na nás "chudáčky" hleděla velmi soucitně a vytahovala z kabelky marky.

Alenakar - to nebyli příbuzní :) To byla rodina původních obyvatel našeho domu. Jezdili se koukat na své původní majetky. A taky na hřbitov.

Myslela jsem, že jsi z úplně jiné generace, ale tyhle "venkovské" básničky tě prozradily. Asi máš podobné zážitky jako já z Vyhnálova a taky německé příbuzné.  Tip.

Ahoj thea - sovietsky spôsob je, že odpíliš daný konár  a oberáš ho na tanku v rámci oslobodzovacieho programu.

Pri padlej čerešni - kde  sme čakali kým čerešne dozerjú je to optimálny spôsob oberania, hneď potom, ako ležíš  na deke a oberáš poležiačky. Nemám tank a  ani lafetu.

Janina6 a Abakus díky :) Taky posílám pozdrav, ale ten sovětský způsob teda neznám!

Pekné a  to posielam pozdrav od ľahlej čerešne - prvý raz sme oberali na sovietsky spôsob a  poležiačky. 

Nádherný... všechny!

Annnie díky moc :) 

Prosecký - jako děti jsme uměli všechno :) Krásný zbytek neděle! ;)

Líbí se mi. Jen snad, že nikdo nedokáže plivnout pecku až za hranici své generace, i kdybychom chtěli sebevíce!

Jasně, ty k sobě patřej. A do mejch oblíbenejch taky - dávám ti taky výběr :)

to znám, líbilo *

pliveme pecky až za okraj naší generace.

pomáhali jsme bébě jednotit řepu

"mám letos jen čtyři řádky"

končily za ozorem ...

tehdy poprvé jsem se setkal se zoufalství ma zmazrem

Goro děkuji moc! :)

První je smutná, ale spíše poznáním, druhá VELMI vtipná /Eeee..../, třetí a čtvrté zdravě sebekritické s dobrými "příběhy", vtipem i nadhledem v závěru...

Díky moc milé návštěvnice :) Tyhle jsem napsala během jednoho rána (minulý týden) v posteli a pak mi to došlo - že píšu čím dál víc v ucelených cyklech :))) Jsem ráda, že to neodradilo, i když je toho pak vlastně víc.

Parádní básně, Theo!!

Ještě se také vrátím...

tož žádné eee......ale pochvalné hmmmmm......já jsem brnkala... G,C,D...*/*******

ako štyri čerešne, až mi je ľúto kôstky vypľuť, ešte si ich chvíľu budem omáľať v puse *