Jak se pozná...?

Loki,

nějak sis to popletl. Definici, že "člověk je tvor dvounohý, neopeřený" vyslovil Platón a byl to Diogenes, kdo oškubal kohouta a přinesl jej do Platónovy akademie, řka: ejhle - člověk.

Doktora poznáme podle toho, že nás vyléčí, básníka zas úpodle toho, že umí psát. Parazitičtí mudrlanti toho hlavně hodně nakecají, protože sami psát neumějí. Kdo umí psát básně, píše je, kdo psát básně neumí, kritizuje poezii jiných a někdy za to dokonce bere i peníze.

Utgard-Loki: Proč jsi tohle poslal mně?

Theo,

říká se: nejodříkanějšího chleba největší krajíc... Já tady roky brojím proti rapu, ale mám v plánu se s ním začít víc seznamovat jen až nato budu mít trochu času. Jistěže i rap je asi dobrý a špatný a já bohužel znám jenom ten nejhorší, protože jsem ve fitku pouštěla mládeži to, co si mládež sama přinesla. - A nebyli to zrovna vysokoškoláci... Každopádně to beru tak, že hlad po rytmu a rýmu tady pořád jsou a taky hlad po emocích. A když to dáš všechno do hromady na jednu kupu, tak co jiného by z toho mělo vzniknout, když ne poezie?

Aleno já taky slam nepovažuju za plnohodnotnou poezii, ale spíš jako jakousi předsíň poetického domečku. Mohlo by to prostě vzbudit zájem o ostatní pokoje :) Ale možná jsem jen naivní...

Theo,

já slam poetry zrovna moc nemusím, ale neodsuzuji to, co není šálek mého čaje. Taky rappery vypínám nebo přepínám, ale stejně jsem jim občas neunikla, protože jsem je pouštěla do reproduktorů, když jsem vedla posilovnu...

Vypadá to, že básník už asi není ten osamělý génius vyvolený Osudem jako v devatenáctém století, ale bavič, který musí stát před publikem. To by mi ovšem problém nedělalo. Jako recitátorka jsem taky stávala před publikem a to i před docela velkým publikem třeba právě v Ostravě. Nevím ale, jestli současné mladé publikum by mohl zajímat obsah mých básní. A o to právě jde: slam poetry je bublina jako mnoho jiných bublin, možná je to docela velká bublina, ale má jen své vyhraněné a věkově omezené příznivce. 

Aleno - já třeba docela s radostí sleduju zvětšující se fanouškovskou základnu Slam poetry. Když jdu občas v Ostravě na slam, klub praská ve šveh a není pomalu kam si sednout! Slameři jsou různí, místí se tam styly... Někdo chce hlavně pobavit, někdo to má jako rapování, ale někdo tam třeba 10minut sype volný verš a je to dobré! Dost mých kamarádek na tom teď ujíždí a chodí na slamy víc než já :) A dokonce některé začaly i psát! Tak jsem ti chtěla napsat něco pozitivního... Mladší generace si cestu k poezii nachází. Připomíná mi to irskou tradiční hudbu. V dobách, kdy ji už skoro nikdo neposlouchal, se touhle hudbou začal zabývat jeden punker (Shane MacGowan) a úplně pobláznil mladé lidi! Kluby praskaly ve švech a zpívalo se opět "whisky in the jar" :)

No právě!  A jak se tedy dá poznat dobrá poezie?

Často mívám dojem, že každá průměrná rocková kapela (jedna zkouší kousek od mého bydliště...) má více fanoušků než celá současná poezie.

Mohu vyčítat(a taky vyčítám) současnému básnickému ghettu, že vůbec nedokáže oslovit běžného člověka, na druhé straně je ale fakt, že o poezii jako takovou už není vůbec žádný zájem. Bukowského si v knihovně občas nějaký ten středoškolák ještě půjčí, ale současnou poezii si ani půjčit nemůže, i kdyby nakrásně chtěl, protože tam není. Zbývá problematický internet a vyzobávání drobků tam a onde. A to dá moc práce.

Aleno:a ty si myslíš, že básničky, které tady dostanou nejvíc tipů, jsou nejlepší? - no to si rozhodně nemyslím :) Já vůbec neřeším Písmák... Tady je několik druhů tipů, což znamená, že se nedávají jen za kvalitu, ale třeba za pobavení, na podporu atd. To je myslím ale celkem jasná věc. 

Theo,

a ty si myslíš, že básničky, které tady dostanou nejvíc tipů, jsou nejlepší?

Je zcela něco jiného být úspěšný na literárním serveru, kde už člověk funguje pět, deset nebo dvacet let a má tam spoustu kamarádů, nebo jen tak volně na internetu, kde je zcela neznámý a kde by fungovaly jen jeho verše, nikoli jeho (kamarádská) osobnost.

Ptala jsem se mnohých tady na Písmáku, zda vůbec existuje na internetu nějaký "volný trh poezie", ale nedostala jsem nikdy žádnou kloudnou odpověď. Nabývám tudíž přesvědčení, že lidé už vůbec nemají zájem o nějakou "poezii jako takovou"( což souvisí s tvou otázkou, jak se pozná dobrá poezie) ale jen vždycky o poezii jistého druhu, která se líbí jen užšímu okruhu čtenářů.  Je to podobné jako s popovou hudbou: ta je natolik fragmentovaná, že už se v tom běžný posluchač ani nemá šanci vyznat.

Aleno mi právě Písmák přijde jako místo, kde ta možnost prezentace pro všechny (i úplně nové autory) ještě jakš takš funguje. Spíš jsem narážela na různé literární časopisy, čtecí akce. Uzavřená komunita literárních borců.

Tu možnost, že jde o ironii jsem předpokládala podle dvou závěrečných veršů...  Kdysi jsem navrhovala, abychom na Písmáku byli označováni pouze čísly, nebo aby básně byly úplně anonymní. Pak teprve by se poznala úspěšná (nikoli dobrá!) poezie. Chápu ovšem, že pro většinu lidí tady funguje Písmák jako malá sociální síť a že se lidé napojují na Písmák kvůli zábavě a dobré partě.   Ve skutečnosti jen velmi málo lidí zde poezie doopravdy zajímá a pokud je vůbec literatura zajímá, jsou součástí určité sociální bubliny. Společnost už je natolik fragmentovaná, že dobré básníky, pokud by tu vůbec nějací byli, nelze rozpoznat ani v rámci tak maličké komunity, jakou Písmák je.

Aleno přesně o tom to je. Podle vydaných knih, ani podle slavného přímení se to nepozná. Maximálně mají tito lidé víc prostoru pro sebeprezentaci :) Tahle báseň je vlastně o tom, že jsem byla tak trochu nasr..á :)))

Když píšu ironicky, nevím, zda je to pro čtenáře pochopitelné... Celá tahle báseň byla nadsázkou, protože nic z toho, co v ni uvádím, si nemyslím.

Velmi mě pobavilo, že by se měl "dobrý básník" poznat podle příjmení a počtu vydaných děl...  Znám dokonce universitní profesory, kteří jsou známí ve svém oboru, vydávají vlastním nákladem jednu sbírku za druhou a při tom píšou naprosté pitomosti a svoje sbírky musejí rozdávat, protože si je nikdo nekupuje. Taky to vše ostatní, co je uvedeno ve druhé sloce, je nepodstatné, protože velmi pilní bývají i karierističtí idioti a při veřejném čtení kýčů a sentimentálních dílek tuhnou kolena kdejaké panímámě.

Pozná se tedy dnes ještě dobrý básník? Obávám se, že ne. Osobnosti uznávané v básnickém ghettu mimo stěny tohoto ghetta neexistují. 

Típek za slovo do pranice.

jeden učitel mi kdysi říkal, že být dobrý, znamená za 3 - čili průměr:-) to jen tak na okraj:-)

Alibi, obracející hodnoty vzhůru nohama.

Janino díky! Tohle je přesně ono.

Nepozná se.

A nepozná se.

ad 1) viz aleš-novák 27.9. 2022 10:01:41

ad 2) viz Gora 27.09.2022 10:18:02

Dobrá poezie se může poznat také podle toho, že ji postupně přestává číst a komentovat závistivá či nechápavá konkurence. Pokud je tato podobně smýšlící a tvořící, jako posuzovaná poezie, tak ji neopouští a naopak podporuje v úlevném pocitu hromadné sounáležitosti. 

Když si něco z toho pamatuješ?

Pro mě je nejlepší dnešní poezie Byly jich plné javory od Norska. Protože jsem stála pod stejnými stromy. Milovala chrousty v krabičce. Asi tak.

Na co to chceš vědět? :) - podle toho se to pozná

Vcelku fajn hádanka. Kvalitní poezie pozná se tuším tak, že obstojí, má-li ovšem před kým, (což je v současnosti asi jediná opravdu palčivá otázka,) i když už ji její autor nemá jak sám přivést za ručičku. 

Loki: Ano: robotům čili dokonalým programům které je řídí s budou řídit + samozřejmě: budou se umět učit – těm zdá se bude patřit budoucnost. Ale prosím - ta záda do toho nepleť!

Já v tomto bodě mluvila pouze o lidech- Tedy konkrétně o sobě. Navíc jsem vůbec nesměřovala k tomu že by měl někdo určit co je kvalitní poezie - mluvila jsem jenom o poezii,  která umí zasáhnout. A to je snad pro každého něco úplně jiného. A teorii ponechám teoretikům...?

Hlad je nejlepší kuchař:).

Máš to v poesii.

...tím, že je neznámý...:)

Neprohráli, pozor: antika prohrála, gotika prohrála, antika se znovu obrodila, přešla v baroko, které také prohrálo. Moderna také prohrává...

no páni, Loki, ten robot maluje líp než velká část moderních umělců za posledních sto let, jestli takhle budou malovat všichni roboti, tak to bude skvělý :D

od impresionistů jde umění strmně dolů, ale bylo by záhodno vědět proti čemu soutězil, jestli proti nějakým abstraktním vzorcům, které se honosí přívlastkem moderního umění, pak to vítězství plně chápu :))

vtipný je ten konec článku, ano lidé prohráli v umění, ale už na začátku 20. století :D

Aby poslucháči nemohli uniknúť, než autor dočíta svoju poému.

A proč by nebyl? To je na těch básních, dnes či kdykoli potom.

v zavretom kupé, odkiaľ nie je únik?

Nejlepší je kašlat na tohle všechno a na všechny a psát svou dobrou poezii.

Goro - ztuhlá kolena a žmoulající prsty maívají občas posluchači těchto zavedených autorů :)

Já znám něco jako mravenčení či husí kůži na zádech – na tom poznám, že mě něco fakt zasahuje do hloubky ...

Pěkná úvaha

Řekla bych, že to je 3 v 1, tedy ta kategorie :)

Stejně jako aleš a Gora a taky ta, u které bych si ráda přivlastnila autorství, často tu tvoji .....

Podle husí kůže nejen na předloktí, Theo...

ztuhlá kolena jsou ten nejnepříjemnější příznak.

Aleši ahoj :) Je to tak :)

je to jako s vínem: každý si najde tu svou "dobrou" chuť...